► Pokud se vám video líbí, můžete podpořit vznik dalších rozhovorů, a to zde . Děkujeme! S ultracyklistou a spisovatelem Danem Polmanem jsme si v tomto rozhovoru extra povídali o tom, co všechno stihl od našeho posledního setkání (v srpnu 2021) - od více než 7000 km dlouhého závodu North Cape, přes Payer Ultra Project, až po jízdu z Nové Paky na mistrovství světa v Dánsku a zpět jen na kole. Probrali jsme i Danovy nejnovější knihy Rychlejší než vítěz  a Holka statečná. Co vše v rozhovoru s Danem zaznělo? 0:44 Rychlejší než vítěz 4:29 Payer Ultra Project 8:37 Úraz během Extraligy Masters 10:24 Projekt UltraFOndo 12:57 1000 Miles Adventure 17:40 Plánované projekty 20:54 Trénink a technologie 25:07 Přednášky 26:16 Kniha Holka statečná Video YouTube verze zde : Podcastová Spotify verze zde : Podcastová Apple verze zde : YouTube Music verze zde . Hlavním partnerem naHoru.tv  je značka Salewa, která právě uvedla do prodeje novou kolekci NXT. Je spojena s projektem THE NXT STEP. Udělejte i vy „další krok“ a zjistěte o ní víc na zde ! Kolekce je navržena pro rychlostní horolezce, kteří v horách potřebují výbavu jak na speed hiking, tak na lezení. Partnerem naHoru.tv  je také BrainMarket . S kódem NAHORU10 dostanete 10% slevu na většinu jejich nezlevněných produktů na e-shopu . Partnerem rozhovoru je také cestovní agentura do Nepálu 14 Summits Expedition . Rozhovor jsme natáčeli na Boudě Bílé Labe . Klasický rozhovor s Danem si můžete pustit zde . Rozhovor extra Vše o závodech 1000 Miles se zakladatelem Honzou Kopkou si můžete pustit zde . Klasický rozhovor s Honzou Kopkou najdete zde . Knihu Rychlejší než vítěz najdete zde . Více o knize Holka statečná najdete zde . Podpořte  vznik dalších rozhovorů. Textová verze bude doplněna...

► Pokud se vám video líbí, můžete podpořit vznik dalších rozhovorů, a to zde . Děkujeme! Lenka Erlebachová je rodačka z Krkonoš, bývalá reprezentantka ČR v alpském lyžování a dnes aktivní skialpinistka a horolezkyně. V roce 2022 absolvovala výstupy v Peru, včetně ikonického Alpamaya. V červenci 2024 společně s Karolínou Grohovou stanuly jako první Češky na osmitisícovce Gasherbrum I, a to expedičním stylem bez kyslíku a výškových nosičů. Co vše v rozhovoru s Lenkou zaznělo? 1:11 Sportovní rodina a začátky lyžování 2:01 Zranění a konec lyžařské kariéry 6:45 První zkušenost s vysokými horami a výstup na Alpamayo 9:54 Proč Gasherbrum I 12:30 Pákistán a dvě holky 14:56 Začátek výstupu 21:00 Vrcholový den 25:35 Ztracený komunikátor 31:41 Co Lence hory dávají a daly Video YouTube verze zde : Podcastová Spotify verze zde : Podcastová Apple verze zde : YouTube Music verze zde . Hlavním partnerem naHoru.tv  je značka Salewa, která právě uvedla do prodeje novou kolekci NXT. Je spojena s projektem THE NXT STEP. Udělejte i vy „další krok“ a zjistěte o ní více zde ! Kolekce je navržena pro rychlostní horolezce, kteří v horách potřebují výbavu jak na speed hiking, tak na lezení. Partnerem naHoru.tv  je také BrainMarket . S kódem NAHORU10 dostanete 10% slevu na většinu jejich nezlevněných produktů na e-shopu . Klasický rozhovor s horolezcem a skialpinistou Radkem Grohem najdete zde . Rozhovor extra s Radkem Grohem o výstupu na Muču Kiš najdete zde . Rozhovor s horolezkyní a skialpinistkou Karolínou Grohovou najdete zde . Podpořte  vznik dalších rozhovorů. Textová verze bude doplněna...

► Pokud se vám video líbí, můžete podpořit vznik dalších rozhovorů, a to zde . Děkujeme! Ondřej Duda je majitel horských hotelů Pyramida a Panský dům, které stojí v nejvýše položené horské osadě u nás - na Jizerce. Je to také ale pamětník, který přednášel právě o historii této horské osady. Kromě historie Jizerky nám dal i několik tipů, kam vyrazit na běžky nebo na kolo v okolí Jizerky, když se chceme vyhnout největšímu náporu turistů v sezóně. Co vše v rozhovoru s Ondřejem Dudou zaznělo? 0:52 16. století na Jizerce 2:24 Sklářská dynastie na Jizerce 5:55 První turisté v Jizerkách 7:17 Moderní doba 11:53 Zimní Jizerky - běžkařský ráj 15:04 Méně navštěvovaná místa v Jizerkách Video YouTube verze zde : Podcastová Spotify verze zde : Podcastová Apple verze zde : YouTube Music verze zde . Hlavním partnerem naHoru.tv   je desítky let prověřená horská značka Salewa, která své produkty vyrábí dle striktních a nezávisle auditovaných enviromentálních standardů s ohledem na společenskou odpovědnost a udržitelnost. Lokální web najdete zde . Naším partnerem je také BrainMarket . S kódem NAHORU10 dostanete 10% slevu na většinu jejich nezlevněných produktů. Pokud si nevíte rady s výběrem, koukněte na náš článek  na webu. Rozhovor jsme natáčeli v horském hotelu Pyramida  na Jizerce. Tipy na méně navštěvované trasy na Jizerce: Knížecí cesta , Lasičí cesta . Podpořte  vznik dalších rozhovorů. Zde je i textová verze, pokud preferujete čtení před poslechem . ( Přepis byl vygenerován automaticky, takže se v něm mohou objevit drobné nepřesnosti – děkujeme za pochopení!) Ondřej Duda o historii Jizerky a trasách na kolo a běžky Právě teď sedíme v Pyramidě. Není to teda pyramida egyptská, je to horská pyramida. Jsme na Jizerce, osada Jizerka, nejvýše položená osada v Čechách. Jsme v horském hotelu Pyramida. Vedle mě sedí majitel hotelu Pyramida a zároveň majitel horského hotelu, který je tady kousek vedle, je Panský dům. A jedná se i o pamětníka Jizerky, respektive o člověka, který o Jizerce ví opravdu hodně informací. A my bychom vám tu Jizerku chtěli trošku přiblížit, protože si myslíme, že o Jizerce opravdu slyšel každý u nás. Ne úplně každý tady byl, ale rozumí tomu, že osada je velice zajímavá a historie, věříme, že bude stejně zajímavá, tak si o tom popovídáme. 16. století na Jizerce Ondřeji, Jizerka. Co všechno o Jizerce víte? A samozřejmě toho bude určitě hodně. Takže bychom začali trošku chronologicky od té největší minulosti, nějak postupně. Tak začneme před asi pěti sty lety. Můžeme? Jasně. V té době Jizerka byla na hranici panství frýdlanského a panství návarovského a jejich majitelé, hrabě z Bibrštejna a hrabě Smiřický, měli o jezerku spor, protože zjistili, že se tady nacházejí drahé kameny a jedny z nich dokonce měly jméno Jizeríny. A spor probíhal několik desetiletí, řešil ho i císař Rudolf, proto o něm byly ty písemné zprávy. Nakonec prý Smiřický drahé kameny vytěžil a Jizerku prodal frýdlantským. To se mluví teda o té 16. století? To je patnátset něco. Potom přišla třicetiletá válka, Jizerka opět osiřela a byla to vlastně pustina, zarostla pralesem. Takže ty stezky, které tady byly, ty v tu chvíli byly opuštěné a… Tady bylo pár dřevěných bud a kdo ví jestli. Sklářská dynastie na Jizerce První známky většího osídlení přišly až kolem roku 1800, kdy sem přišel sklář Riedel. To byla vlastně taková dynastie, která dělá sklo už možná 12 generací. A dohodl se s majitelem panství, tehdy hrabětem Clam Gallasem, že zde postaví sklárnu. No a na počest zahájení tavby ve sklárně a možná i z nějakého jiného důvodu, to se přesně neví, byl zde postaven kamenný obelisk, kterému místní říkali pyramida. Asi nikdy nebyli v Egyptě, takže nevěděli přesně, jak pyramida vypadá. A sklárny dobře fungovaly. Každá sklárna má svého pána, takže jako sídlo pána sklárny byl postaven dům, kterému se začalo říkat Panský dům. A u potoka vznikla brusírna skla, jako navazující technologie na tavbu skla a výrobu skleněných tyčinek, z kterých se mačkali perly. No a ta brusírna byla vlastně v prostoru, kde teď sedíme. Majitel, tehdejší pan Kunze, brzy zjistil, že skláři mají žízeň a že výhodnější než brousit sklo, což bylo taky trochu nezdravé, je prodávat sklářům pivo. Tak se zde vytvořila hospoda, první na Jizerce. Pardon, takže v prostoru tady pyramidy a nebo Panského domu? Pyramidy. Pyramida je mimochodem u potoka a na tu brusírnu byla potřeba vodní síla, takže tady jsme vlastně u potoka. No a sklárny fungovaly dobře. Po celé devatenácté století dokonce byla přistavěna druhá sklárna. Která teď stojí v této sportovní hale. Už se tam skoro netaví. Protože v sklářství skončilo na Jizerce výstavbou železnice v Údolí. Začalo se vozit kamenné uhlí a sklárny se přestěhovali za uhlím do Údolí. Do desné, kde fungují do teďka. Mimochodem, ty sklárny byly tady, protože zde byly hlavní zásoby dřeva. A tehdy bylo dřevo hlavním zdrojem. Takže proto ty sklárny byly tady. No a když tedy na začátku 20. století se sklárny definitivně zastavily, tak si zdejší obyvatelstvo řeklo, co budeme dělat. V té době na Jizerce žilo asi 400 lidí. Takže to byla plnohodnotná horská osada. Byla zde škola, obchod, dvě pily, švec, pekař, já nevím kdo, ještě všechno. Část z nich se přestěhovala za sklárnami do Údolí. Takže na Jizerce na začátku 20. století lidí trochu ubylo. Zbylá část se živila většinou prací v lese. Žrteži říkají, že se živěly i pašeráctvím, pitím. Takže to bylo všechno. První turisté v Jizerských horách No a začaly se věnovat i tehdy mladému turistickému ruchu. Protože první turisté začali přicházet do hor koncem 19. století. A tak… V létě, nebo spíše v té době? Spíše v létě, ale brzy začala i zima. Když hrabě Harrach přivezl do zdejších krajů první sáně, tak i na Jizerku se tento vynález dostal. Takže místní začali pronajímat a hospod přibývalo a i u Pyramidy. Původně té budovy, ve které sedíme, byla přistavěna část s tím velkým sálem, která je vedle. V roce 1927 živnost kvetla. V budovách postupně vznikaly ubytovny a hospody. Panský dům se změnil na dětskou zotavovnu, protože už tam pan z továrny taky nabydlel, a dokonce i v té nové továrně, která stojí dodnes, byla dětská zotavovna a v prostoru, kde dříve byly tovární pece, bylo dětské hřiště. Moderní doba Teď pomalu se dostáváme k té modernější době. Na přelomu tisíciletí jsme z nějakého důvodu se rozhodovali s manželkou, že trochu změníme svůj život. Tak jsme se přihlásili do konkurzu na koupi Panského domu, který v té době byl značně vybydlen a byl v konkurzní podstatě zkrachovalé banky. To byly devadesátky, kdy přišel pan podnikatel, slyšel si spoustu peněz, dal budovu do zástavy a potom nějakým způsobem mu podnikatelský záměr nevyšel a pan podnikatel zmizel. Takže jsme se dostali k Panskému domu a řekli jsme si, že z toho domu vdechneme život a uděláme z toho školící středisko, co jsme měli tehdy představu. Ale kolemjdoucí nás rychle vyvedli z omylu a říkali, že to je dobře, že to opravujete, my bychom si tady rádi koupili pivo a zašli sem na oběd nebo sem přijeli na pobyt. A tak už v půlce roku rekonstrukce jsme se rozhodli, že z toho uděláme opět horský hotel, něco jako tomu bylo před válkou. Do té doby po válce to byl Panský dům ubytovnou lesních dělníků a potom byl úplně opuštěn. Ještě byl takový pokus Tesly Liberec tam vybudovat rekreační středisko, ale to o tom nevyšlo. Takže v roce 2002 jsme dokončili rekonstrukci a otevřeli jsme. Lidí bylo hodně, z velké části to bylo i zásluhou zdejšího horala Gustava Ginzela, který byl jedním z mála obyvatel zde tehdy. Byl to svérázný dobrodruh, který se živil tím, že ve svém domě, který se jmenoval Misthouse neboli Hnojový dům, který byl před námi, jezdil po celém světě, byl členem reprezentačního družstva horolezců, takže trochu i navazuje jeho téma na ten sraz, který tady byl členem reprezentačního družstva horolezců, takže trochu i navazuje jeho téma na ten sraz, který tady byl v uplynulých dvou dnech. Jenom pro vysvětlení byl to Peak Fest, který organizoval Honza Tráva Trávníček. A u Gustava jsem byl taky jednou na prohlídce, která mě fascinovala. A on pořádal i v pyramidě před námi. Oni jsme začali jezdit z velké části lidi, které jsme nazývali Gustavovi děti. Byli to jeho kamarádi, obdivovatelé. A tím jsme získali zajímavou klientelu. Ale postupně jsme se naučili jezdit lidi, kteří měli Jizerky rádi. A byli rádi, že tady mají ubytování, které bylo celkem na úrovni tehdejší doby dobré. A tak se naskytla příležitost i přikoupit Pyramidu, která byla taky v dost zdevastovaném stavu, protože šla z ruky do ruky v devadesátkách. A každá ta ruka byla něco horší, než ta předchozí. To je jaký rok, ta pyramida?   2005. Takže proto jsme tady. Lidi k nám jezdili hlavně v zimě na lyže, ale rádi jezdili i v létě. To školící středisko nebylo úplně jako mimo, protože se tady pořádaly různá školení a pořádali jsme i zážitkové programy pro firemní soustředění. No a i potom jsem převzal funkci přednášejícího od Gustava a dělal jsem přednášky o historii a přírodě Jizerky. No a tak jsem na Jizerce trochu zestárnul a postupně předávám vedení další generaci. Zimní Jizerské hory - běžkařský ráj V zimě je Jizerka běžkařský ráj. I v těch zimách, které byly poslední dva roky poněkud teplejší, tak se tady poměrně dlouho lyžovalo. My říkáme lyžovat běžkování tady na Jizerce. Přibližně od konce 90. let se tady tratě upravují strojně. Na Jizerce je občerstvovací stanice Jizerské padesátky. A v uplynulých zimách bylo v Jizerských horách strojně upravovaných až přes 200 kilometrů tratí. A postupně se k tomu připojili i Poláci. A byl obnoven most přes řeku Jizeru. Na soutoku řeky Jizery a Jizerky dva kilometry od pyramidy, ve které sedíme. Takže se dá na lyžích přejet do Polska. No a i před tím oteplováním, které je v posledních letech faktem, nebudeme řešit. Do toho se nepouštějme, prosím. Tak i v této zimě, té uplynulé, se lyžovalo u nás skoro celý únor. Z nich napadlo v prosinci, v lednu ho bylo hodně, v únoru málo, ale na cestě Promenáda se lyžovalo až skoro do konce února. Jinak v zimách, které byly na sníh bohatší, se lyžovalo třeba od listopadu až do konce března nebo začátku dubna. Jednou jsem byl na lyžích ještě i v květnu. Letos tedy březen byl beze sněhu. Bylo to poznat i na frekvenci návštěvníků Jizerky. Nicméně pořád je Jizerka na tom se sněhem lépe, než v jiné lyžařské oblasti v Čechách. Možná s výjimkou vrcholových partií Krkonoš a Jeseníků, ale ty jsou zase malé a špatně přístupné. A proto bych vlastně doporučil návštěvníkům, aby víc, pokud mohou, využívali prosinec a první polovinu ledna, kdy třeba uplynulou zimu bylo sněhu hodně a lidí nebylo zas až tolik. Zatímco když v některých letech, kdy bylo sněhu obecně v Českých horách málo a na cestě Promenáda, která je dlouhá asi 6 kilometrů, tak tam sníh byl, tak tam bylo plno. Až přeplněno. A trénovali tam lyžařští reprezentanti, mezi nimiž se motaly malé děti a důchodci. A nějak se tam všichni vešli. Nenadávali si. Méně navštěvovaná místa v Jizerkách Já bych toto možná stočil k takové otázce. Cyklistický ráj, běžkařský ráj, Jizerky, to většina lidí opravdu takhle máme. A někde je to opravdu masakra třeba o víkendech. Tak možná taková otázka na závěr. Pro tu skupinu lidí, kteří ty davy tolik nemusí a opravdu se vyraží o víkendu, tak jaký byste doporučil nějaké místo, které není tolik turisticky navštěvované, které opravdu stojí za ten výlet, ať už třeba v zimě nebo v létě, nebo jestli by to byly dvě místa, tak co nějak tak tajný tip některého člověka, co to tu zná? Když jsou to lidé, kteří jedou jen na víkend, tak pokud je to opravdu exponovaný víkend a navíc ti lidé nejsou zkušení zimní automobilisté, tak je možná lepší nechat auto na záchytném parkovišti v Polubném, nastoupit na Horním Polubném a jet na Jizerku na Běžkách. Když je dost sněhu, tak je upravená stopa jak kolem příjezdové silnice, po cestě zvané Knížecí, kterou nechal postavit kníže Rohan před více než 100 lety. Knížecí cesta, tak. Dá se dojet na Jizerku, tady se dá občerstvit v pyramidě, je tady rychlá samoobslužná linka, nebo někde jinde se dá taky občerstvit pochopitelně. A potom ta cesta Promenáda, kterou jsem zmiňoval, tak ta je opravdu Promenádou přeplněnou, tam to je příval, tam to je průvod, tam jsou průvody. Běžci mají dvě možnosti, buď po strojově upravené trati, nebo se vydat po trati, kterou si prošlápnou běžci sami. A když se překročí střední hřeben jizerský a vyrazí se pod horou Paličník, napředěl, tak tam to bývá také upravované a těch lidí tam je výrazně méně. Totéž v létě. Když sem člověk přijde na kole a ten cyklismus se rozmáhá v posledních letech, tak opět cesta Promenáda a i ta jizerská silnice kolem pyramidy, tak ta je teda plná. Stačí přejet přes hřeben po takzvané Lasičí cestě. Ta cesta se jmenuje Lasičí. Je to od pyramidy kilometr severozápadním směrem, tam je odbočka červeně značená. Ta cesta je vyasfaltovaná, takže je taky dobrá na kolo. A tam už je výrazně méně lidí. I po té knížecí cestě, která začíná pod Václavíkovou studánkou směrem od Polubného, je taky méně lidí. To znamená, dají se najít cesty, které nejsou tak exponované. Já jenom dodám, že my určitě dáme pod rozhovor linky právě na ta místa, která tady zmiňujeme, tak určitě nemusíte si nějak zapisovat v tuhle chvíli. Takže ano, na Jizerkách jsou cesty, které o pěkném výkonu zavání, over tourismem, jak je oblíbený termín v dnešní době, možná over tourismem, tedy správně. Ale dají se najít cesty, kde těch lidí zas tolik není. Dá se jít i pěšky po středním hřebenu Jizerském na Pytlácké kameny, na Pytlácké kameny a dál, kde taky není těch lidí zastolik. Super, super. Takže ano, a jinak je dobré sem přijet mimo víkend, kdy není tak narváno. Kdo má tu možnost. Pochopitelně. Mimo hlavní školní prázdniny. Dneska je i hodně lidí, zítra už jich bude míň. Rozumím, rozumím. A natáčíme na začátku září, jenom pro informaci. Já bych chtěl moc poděkovat za hezké povídání, chtěl bych poděkovat za ty tipy, které určitě věřím, budeme rádi, když nás budete sledovat. Všude možná, Facebook, Instagram, YouTube, Spotify, nebo odebírat. A děkujeme partnerům, Salewa, hlavnímu partnerovi, a BrainMarketu. A do příštího rozhovoru. Naviděnou, na slyšenou, ahoj.

Přinesla vám naše práce trochu radosti? Chcete vidět další rozhovory s osobnostmi z horského prostředí? Pokud ano, tak nás v naší práci můžete podpořit. PODPOŘTE NÁS Rozhovory Inspirace Dokumenty Číslo účtu u Raiffeisenbank: 2502837002 / 5500 QR kód pro jednorázovou platbu v hodnotě dle vlastního uvážení: Přinesla vám naše práce trochu radosti? Chcete vidět další rozhovory s osobnostmi z horského prostředí? Pokud ano, tak nás v naší práci můžete podpořit. Podpora je možná dvěma způsoby: Jednorázová: Peníze posílejte na účet. Do poznámky uveďte “Podpora projektu" (při platbě přes QR už bude vše předvyplněno). Pokud nám pošlete více než 500 Kč, tak vám poštou zašleme sadu těchto unikátních horských samolepek! V takovém případě hlavně nezapomeňte na uvedení poštovní adresy do poznámky u platby, abychom věděli, kam nálepky poslat. A nebo nám adresu pošlete na info@nahoru.tv . Trvalá: Jakmile pošlete první platbu, tak si z ní můžete udělat trvalý příkaz snadno ve vašem bankovnictví - však to znáte. A pokud chcete nálepky, napište na info@nahoru.tv , jakou částku pravidelně posíláte a společně se domluvíme, ke kterému dni vám nálepky pošleme. Děkujeme za pomoc! Lukáš, Martin, Aleš NAPIŠTE NÁM Jméno* Příjmení Email* Zpráva * Odeslat

Přemýšleli jste někdy nad tím, co nám dávají hory tak jedinečného, že se tam vracíme, jak to jen jde? Možná jsou to ty vzácné okamžiky, kdy všemi smysly víme, že žijeme. Možná se potřebujeme očistit od dnešní uhnané společnosti. Někdo se do hor chodí prostě jen fyzicky zničit, aby si pak vzápětí dal nahoře pivo:-) Pro většinu z nás však nejspíš platí, že bychom na horách byli rádi častěji. NAŠI PARTNEŘI Rozhovory Inspirace Dokumenty HLAVNÍ PARTNER NAHORU.TV Salewa je původem z jihotyrolských Dolomit, ale doma všude na horách (proto i to spojení s naHoru.tv!). Zaměřuje se na horské sporty – turistiku, trekking, alpinismus, skitouring a další aktivity, pro které vyvíjí technické produkty, které kombinují tradiční materiály a pokrokový design. Tato rodinná firma (majitelem a prezidentem společnosti je bývalý výborný horolezec Heiner Oberrauch, na vývoji produktů se historicky podíleli např. Reinhold Messner nebo Kurt Albert), byla založena v Mnichově v roce 1935 a od roku 1990 sídlí v jihotyrolském Bolzanu. Společnost Salewa se zavázala dodržovat přísné ekologické a společenské standardy (tzv. program SALEWA COMMITTED - takto označené produkty mají obzvláště nízký dopad na životní prostředí, jsou vyráběny s ohledem na společenskou odpovědnost a udržitelnost. Všechny výrobky jsou bez PFC a jejich výroba probíhá v provozech, které dodržují férové podmínky práce. Kromě tradiční vlny je využíváno např. přírodní konopné vlákno. Salewa je předním mezinárodním výrobcem vybavení pro horské sporty s inovativními produkty ve čtyřech kategoriích: oblečení, obuv, výstroj a technické vybavení.   Především je to ale značka, kterou tvoří lidé, kteří milují hory a pohyb v nich, pro lidi, kteří to mají podobně. PARTNER NAHORU.TV BrainMarket je první Gamechanger e-shop ve zdravém životním stylu v Česku. Přináší na trh produkty s nejvyšší možnou kvalitou a snáží se také zákazníky a širokou veřejnost vzdělávat. Díky celkovému přístupu věří, že pomáhá zvedat kvalitu celého trhu, tedy i včetně konkurence. 9 let vyrábí vlastní doplňky stravy BrainMax, které jsou postaveny na nejnovějších vědeckých poznatcích pro překonávání vlastních limitů. Misí BrainMarketu je přinášet na trh nejkvalitnější produkty, nejhodnotnější informace, nejlepší služby pro klienty a být svým transparentním a férovým přístupem vzorem pro ostatní firmy. CHCETE SE STÁT NAŠÍM PARTNEREM? NAPIŠTE NÁM. Jméno* Příjmení Email* Zpráva * Odeslat Běhej.com Časopis Běhej.com přináší hlubší pohled na aktuální témata, představuje významné běžecké akce a osobnosti. Běhej Srdcem Běhej srdcem je český portál zaměřený na běhání a vše, co s ním souvisí. Beskydy Portál Oficiální stránka turistické oblasti Beskydy-Valašsko. Turistické oblasti, která chytne za srdce. Svět Outdooru Portál Svět Outdooru je psaný outdoorovými profesionály pro všechny milovníky hor a outdooru. Máme Rádi Beskydy Poznávejte Beskydy. Plánujete výlet nebo dovolenou? Web Máme Rádi Beskydy pro vás má tipy, co podniknout. MEDIÁLNÍ PARTNEŘI

Dokumentární film o závodu 1000 Miles Adventure na trase dlouhé 2020 mil. V přepočtu na kilometry se jedná o 3 620 km s převýšením 75 tisíc metrů. Závodníci ve filmu překonávají na kole naše krásné české a slovenské hory, a to nonstop a bez zabezpečení. Pro představu: závodníci ujedou přes 200 kilometrů denně s převýšením pět tisíc metrů a spí v průměru jen 3-4 hodiny. 2020 MIL O DOKUMENTU Dokumentární, Česko, 2023, 52 minut Režie: Aleš Nenička Kamera: Aleš Nenička, Adam Bortlíček Scénář: Aleš Nenička, Matěj Jankovský, Lukáš Havránek Střih: Jenda Bartoš, Matěj Jankovský Dokumentární film o závodu 1000 Miles Adventure na trase dlouhé 2020 mil. V přepočtu na kilometry se jedná o 3620km s převýšením 75 tisíc metrů. Závodníci ve filmu překonávají na kole naše krásné české a slovenské hory, a to nonstop a bez zabezpečení. Pro představu: závodníci ujedou přes 200 kilometrů denně s převýšením pět tisíc metrů a spí v průměru jen 3-4 hodiny. Ve filmu sledujeme vybrané elitní závodníky, jejich utrpení, euforii, radost i bolest a taky co na to všechno říkají jejich blízcí. Dokument i zachycuje poetickým způsobem krásnou přírodu a krajinu, kudy závod vede. TRAILER CELÝ FILM FOTOGALERIE REPORTY ZE ZÁVODU V rámci závodu 2020 Miles a natáčeného dokumentu vznikly také reporty, na které se můžete podívat v malé ochutnávce níže nebo přímo na YouTube zde . MAKING OF O tom, jaké to je natáčet „míle“, se můžete dočíst v článku Aleše tady . ALEŠ NENIČKA Kamera, režie Kameraman a režisér posedlý horským prostředím a dobrodružstvím, který natáčí pod horskou filmovou produkcí naHoru.tv a je také jejím spoluzakladatelem. Závod 1000 Miles Adventure natáčel už 5x, má za sebou také autorský dokument o horském ultramaratonu Beskydská sedmička, který vidělo více než 70 000 lidí a film vyhrál taky 1. cenu za nejlepší dokument na festivalu Cinema Open, pak natočil například Sevřené hrdlo na Gerlachu, který získal 1. místo na festivalu MFOF 2015 nebo dokument o obnovené Bezručově chatě na Lysé. EVA ŠLOSAROVÁ Kamera Začínala v pubertě jako fanda kultovních filmů. Pak si pořídila svůj první foťák a ve filmovém studiu v Ostravě, začala dělat brigádu a chodit na kurzy. Teď už je tomu víc jak 10 let, kdy se věnuje fotce a videu. Tvoří hodně cestovatelské záležitosti, ale horské prostředí je jí blízké, hlavně díky tomu, že má ráda běh v horách. Věnuje se trialovému běhání, a tak nahánět mílařské závodníky po trase ji nedělá velký problém. Nedávno si zkusila první stovku na kole a na lysou horu, kam to má z Ostravy jen ten kousek, a získala k mílařům tak ještě větší obdiv. Míle už natáčí čtvrtým rokem a těší se, jaké zajímavé příběhy zase tento rok na trati uloví. ADAM BORTLÍČEK Kamera Adam je mladý kameraman studující film ve Zlíně. Mimo kameru se věnuje aktivně colorgradingu. Mezi projekty, kde zastupoval hlavní kameru, se řadí především studentské filmy a promo videa. Dále spolupracoval na asistentských pozicích u reklamy pro Sportisimo a dalších komerčních reklam a filmů. Mimo práci chodí občas po horách, ale vždy s sebou bere svoji kameru zachytávat každodenní život. MATĚJ JANKOVSKÝ Střih Jako střihač pracuje od roku 2014 a mimo různé reklamní spoty, klipy, image videa je podepsaný například pod filmy Zatmění či filmovou fantasy pohádkou Princezna zakletá v čase 1 a 2, která měla premiéru v kinech na podzim 2020 a odnesla si ceny ze zahraničních festivalů v Los Angeles, Paříži i Tokiu. Nebo také pod internetovými seriály Lajna a Skoro na mizině, nebo televizními seriály a pořady pro Českou Televizi, TV JOJ nebo TV NOVA. Ze sportovního prostředí spolupracoval na pořadech pro ČT SPORT i na dokumentech o závodu 1000 Miles 2021, 2022. JAN BARTOŠ Střih V týmu je nováček, který se však rychle zaučuje. Studuje Multimediální studia, je nadšenec technologií a kožených bot. Nejvíc ho baví střih. Má za sebou střih pořadu pro Českou televiyi, několik trailerů, brandových videí nebo pilotní díl seriálu Michala Suchánka „Na plnej kotel“. FILMOVÝ ŠTÁB A DALŠÍ Mluvené slovo do reportů: Kuba Alexa Produkce závodu: 1000 Miles Adventure, Martin Šíma, Anna Šíma Kopková, Tereza Šímová, Jan Kopka, Yvona Kotyková Foto: Anna Navrátilová, Tomáš Srb, Anna Šíma Kopková, Jan Kopka, Ivana Miklendová, Vendula Žižková, Lidka Polišenská Mix zvuku: Filip Šnajdr Barevné korekce: Adam Bortlíček Animace: Honza Tegláš Produkční: Kateřina Andrlová Hudba: artlist.io, Vladimír Javorský Řidiči: Alexandr Kosina, David Prudký, Anna Navrátilová