Příprava na ultramaraton v horách, několikadenní trek s těžkým batohem nebo třeba skialpový přechod? Taková zátěž si žádá víc než jen pevnou vůli a tréninkový plán. Správně zvolená suplementace může výrazně podpořit výkon, regeneraci i celkovou odolnost těla. Níže najdete osvědčené produkty, které vám mohou pomoct při intenzivní přípravě i samotném výkonu. Účinky produktů níže jsou rychlé a zjevné. Hydratace a minerály: základ pro výkon i prevenci křečí Ztráta tekutin a minerálů během zátěže může způsobit únavu, křeče nebo zpomalenou regeneraci. Kvalitní elektrolyty  pomáhají udržet hydrataci a rovnováhu v těle. Kdy:  během tréninku a ihned po něm Proč:  podporují nervosvalovou rovnováhu a hydrataci, prevence křečí Co vyzkoušet: BrainMax Liquid Sport Electrolytes nebo BrainMax Electrolytes Caps Svaly a regenerace: klíčový protein po výkonu Při horské zátěži dostává svalová hmota pořádně zabrat. Doplnění kvalitního proteinu do hodiny po výkonu pomáhá tělu s regenerací a navíc podporuje i imunitní systém. Kdy:  do 30–60 minut po tréninku Proč:  regenerace svalové hmoty, podpora imunitního systému Co vyzkoušet: Performance Protein (příchuť zvolte podle chuti) Odolnost vůči stresu: adaptogeny jako podpora výdrže Psychický i fyzický stres jsou při přípravě i samotném výkonu nevyhnutelné. Adaptogeny pomáhají tělu lépe zvládat náročné podmínky, ať už se jedná o tréninkové bloky nebo výškové přechody. Kdy:  ráno a/nebo před tréninkem nalačno Proč:  zvýšení odolnosti proti stresu, zlepšení regenerace, podpora energie a vytrvalosti Co vyzkoušet: BrainMax Adaptogenic Výkon a energie: i vytrvalci mohou těžit z kreatinu Kreatin si často spojujeme se silovým tréninkem, ale i vytrvalci z něj mohou výrazně benefitovat – podporuje totiž opakovaný výkon a rychlejší obnovu energie. Kdy:  kdykoli během dne Proč:  zlepšuje svalovou sílu, výkon a regeneraci – i pro vytrvalce je výhodný díky lepší obnově ATP a pomoci při opakované zátěži Co vyzkoušet: BrainMax Creatine Kvalitní spánek: základ regenerace Bez kvalitního spánku nemá smysl řešit trénink ani výkonnost. Hořčík v dobře vstřebatelné formě pomáhá nervovému systému i svalům odpočívat. Kdy:  večer před spaním Proč:  podporuje spánek, regeneraci, nervový systém i svaly, pomáhá zvládat stres z tréninku Co vyzkoušet: Performance Magnesium Autorem článku je výživová poradkyně Veronika Brixí .

► Pokud se vám video líbí, můžete podpořit vznik dalších rozhovorů, a to zde . Děkujeme! Pavel Svoboda je cestovatel, fotograf a vystudovaný geograf, který své cesty směřuje hlavně do odlehlých horských oblastí Asie, Jižní Ameriky a severní Evropy. O svých cestách pořádá přednášky a je také autorem tří fotograficko-cestopisných knih. Co vše v rozhovoru s Pavlem zaznělo? 00:32 Horští tuláci a přístup k cestování 3:08 Plánování 6:56 Atraktivní destinace 14:44 Bezpečnost 20:38 Gruzie 26:22 Laponsko a Island 31:12 Cestování s partnerkou 34:30 Focení portrétů 39:27 Jak se živit cestováním? 41:08 První cesty 43:16 Další knihy 44:57 Co Pavlovi hory dávají a daly Video YouTube verze zde : Podcastová Spotify verze zde : Podcastová Apple verze zde : YouTube Music verze zde . Hlavním partnerem naHoru.tv  je značka Salewa, která právě uvedla do prodeje novou kolekci NXT. Je spojena s projektem THE NXT STEP. Udělejte i vy „další krok“ a zjistěte o ní víc na zde ! Kolekce je navržena pro rychlostní horolezce, kteří v horách potřebují výbavu jak na speed hiking, tak na lezení. Partnerem rozhovorů naHoru.tv  je také BrainMarket . S kódem NAHORU10 dostanete 10% slevu na většinu jejich nezlevněných produktů na e-shopu . Partnerem rozhovoru je i česká hospoda v Nepálu horolezce Honzy "Trávy" Trávníčka - Czech Pub. Více o Czech Pubu najdete zde . Rozhovor jsme natáčeli na Boudě Bílé Labe . Více informací o Pavlovi najdete zde . Podpořte  vznik dalších rozhovorů. Textová verze bude doplněna...

Někdy vás hory naučí víc, než byste chtěli. Třeba když vyrazíte na čtyřtisícovku s plánem jít „na pohodu ferratou“ a skončíte v náročném alpském terénu, kde nemáte co dělat. Přesně to se stalo Alešovi a Lukášovi (zakladatelé naHoru.tv). Jejich výstup na švýcarskou Piz Berninu měl v prvním dnu trvat jen dvě hodiny. Nakonec trval dvanáct hodin. Ta komplikace se stala zlomovým momentem. Ze svých chyb se poučili a pochopili, že štěstí není strategie. A že pokud chceme do hor chodit opakovaně a bezpečně, musíme si začít klást určité otázky. Co mě tam čeká? Co potřebuju znát? Jak se mám připravit? Po návratu se přihlásili na kurz, kde se potkali s Martinem. Společně pak založili naHoru.tv  – horský videoportál, který inspiruje, vzdělává a spojuje lidi, co milují hory. A taky respektují jejich sílu. Teď chceme tohle poznání poslat dál. Spolu s Radkem Jarošem, legendárním horolezcem a prvním Čechem s Korunou Himálaje, jsme připravili webinář „7 pravidel, která vám v horách zachrání kůži“ .Dvouhodinovou online přednášku o tom, co jsme my sami kdysi nevěděli – a co by dneska mělo být samozřejmostí. Podívejte se na krátké video z výstupu na Piz Berninu.  Je to syrový příběh o chybách, ze kterých se zrodilo něco dobrého. A pokud chcete mít jistotu, že se z hor vrátíte nejen se zážitky, ale hlavně ve zdraví, přihlaste se na náš webinář .

► Pokud se vám video líbí, můžete podpořit vznik dalších rozhovorů, a to zde . Děkujeme! ► Webinář: 7 pravidel, která vám v horách zachrání kůži 9. 6. 2025 | Do 4.6. 290 Kč, od 5.6. 390 Kč Registraci a více info najdete zde . Radek Jaroš je legendární český horolezec a první Čech, který vystoupil na všech 14 osmitisícových vrcholů světa bez kyslíku. S Radkem jsme se potkali po dvou letech, tentokrát na Vysočině a povídali si o jeho filozofii návratu, chystaném webináři 7 pravidel, která vám v horách zachrání kůži i připravovaném filmu Cílem je návrat. Co vše v rozhovoru s Radkem zaznělo? 2:18 Plánovaný film Cílem je návrat 3:08 Freediving a nové výzvy 4:45 Výkonnost a trénink 7:30 Ego a týmový duch 8:40 Webinář „7 pravidel, které vám v horách zachrání kůži“ 11:10 Mont Blanc a příběh nezkušeného turisty 15:00 Technologie vs. příprava Video YouTube verze zde : Podcastová Spotify verze zde : Podcastová Apple verze zde : YouTube Music verze zde . Hlavním partnerem naHoru.tv  je značka Salewa, která právě uvedla do prodeje novou kolekci NXT. Je spojena s projektem THE NXT STEP. Udělejte i vy „další krok“ a zjistěte o ní víc na zde ! Kolekce je navržena pro rychlostní horolezce, kteří v horách potřebují výbavu jak na speed hiking, tak na lezení. Partnerem rozhovorů naHoru.tv  je také BrainMarket . S kódem NAHORU10 dostanete 10% slevu na většinu jejich nezlevněných produktů na e-shopu . Klasický rozhovor s Radkem najdete zde . Podpořte  vznik dalších rozhovorů. Textová verze bude doplněna...

► Pokud se vám video líbí, můžete podpořit vznik dalších rozhovorů, a to zde . Děkujeme! S ultracyklistou a spisovatelem Danem Polmanem jsme si v tomto rozhovoru extra povídali o tom, co všechno stihl od našeho posledního setkání (v srpnu 2021) - od více než 7000 km dlouhého závodu North Cape, přes Payer Ultra Project, až po jízdu z Nové Paky na mistrovství světa v Dánsku a zpět jen na kole. Probrali jsme i Danovy nejnovější knihy Rychlejší než vítěz  a Holka statečná. Co vše v rozhovoru s Danem zaznělo? 0:44 Rychlejší než vítěz 4:29 Payer Ultra Project 8:37 Úraz během Extraligy Masters 10:24 Projekt UltraFOndo 12:57 1000 Miles Adventure 17:40 Plánované projekty 20:54 Trénink a technologie 25:07 Přednášky 26:16 Kniha Holka statečná Video YouTube verze zde : odcastová Spotify verze zde : Podcastová Apple verze zde : YouTube Music verze zde . Hlavním partnerem naHoru.tv  je značka Salewa, která právě uvedla do prodeje novou kolekci NXT. Je spojena s projektem THE NXT STEP. Udělejte i vy „další krok“ a zjistěte o ní víc na zde ! Kolekce je navržena pro rychlostní horolezce, kteří v horách potřebují výbavu jak na speed hiking, tak na lezení. Partnerem naHoru.tv  je také BrainMarket . S kódem NAHORU10 dostanete 10% slevu na většinu jejich nezlevněných produktů na e-shopu . Partnerem rozhovoru je také cestovní agentura do Nepálu 14 Summits Expedition . Rozhovor jsme natáčeli na Boudě Bílé Labe . Klasický rozhovor s Danem si můžete pustit zde . Rozhovor extra Vše o závodech 1000 Miles se zakladatelem Honzou Kopkou si můžete pustit zde . Klasický rozhovor s Honzou Kopkou najdete zde . Knihu Rychlejší než vítěz najdete zde . Více o knize Holka statečná najdete zde . Podpořte  vznik dalších rozhovorů. Textová verze bude doplněna...

► Pokud se vám video líbí, můžete podpořit vznik dalších rozhovorů, a to zde . Děkujeme! Monika Volkova je provozovatelkou krkonošské Boudy Bílé Labe, která se nachází v nadmořské výšce 1000 metrů, cca 5 km od centra Špindlerova Mlýna. Bouda vznikla na začátku 20. století v souvislosti s budováním protipovodňových hrází v oblasti Čertovy strouhy a dnes slouží jako výchozí bod na Luční boudu i Sněžku. Monika boudu provozuje celoročně, kromě ubytování se tu pořádají i skialpové kurzy nebo kurzy přežití. Co vše v rozhovoru s Monikou zaznělo? 0:18 Bouda Bílé Labe a okolí 2:59 Vznik boudy 6:10 Zimní přístup 7:05 Soběstačnost a elektřina 10:00 Hosté 10:53 Skialpové kurzy a kurzy přežití 11:46 Firemní akce a zázemí Video YouTube verze zde : odcastová Spotify verze zde : Podcastová Apple verze zde : YouTube Music verze zde . Hlavním partnerem naHoru.tv  je značka Salewa, která právě uvedla do prodeje novou kolekci NXT. Je spojena s projektem THE NXT STEP. Udělejte i vy „další krok“ a zjistěte o ní víc na zde ! Kolekce je navržena pro rychlostní horolezce, kteří v horách potřebují výbavu jak na speed hiking, tak na lezení. Partnerem rozhovorů naHoru.tv  je také BrainMarket . S kódem NAHORU10 dostanete 10% slevu na většinu jejich nezlevněných produktů na e-shopu . Rozhovor jsme natáčeli na Boudě Bílé Labe . Rozhovor s krkonošským boudařem Petrem Bártou najdete zde . Podpořte  vznik dalších rozhovorů. Textová verze bude doplněna...

Milovníci adrenalinu a horských výzev, zbystřete! Do českých kin právě vstoupil dokumentární film, který vám ukáže, co všechno je možné zvládnout na dvou kolech - a že pojem "extrémní sport" dostal s českou dvojicí bikerů zcela nový rozměr. Tomáš Zejda a Ondřej Novák si stanovili cíl, který zní téměř neuvěřitelně: zdolat nepálskou horu Mera Peak, tyčící se do výšky 6461 m. n. m., a následně ji sjet na kole. Pokud by se jim to podařilo, jednalo by se o nejvyšší místo, které kdy bylo pokořeno na horském kole, což by je okamžitě zapsalo do Guinessovy knihy rekordů. Film zachycuje náročné přípravy, fyzické i psychické vypětí během výstupu, nečekané komplikace a přehodnocování plánů. Diváci nahlédnou do myšlení obou jezdců, jejich blízkých i do názorů domácích legend jako jsou bikeři Michal Maroši a Tomáš Slavík nebo horolezec Honza Trávníček. Trailer můžete zhlédnout zde :

Na celý rozhovor s krkonošskou boudařkou Monikou Volkovou se můžete těšit už tuto neděli. Tak nás určitě sledujte, ať vám neunikne. Kde všude sledovat? Facebook | Instagram | YouTube | Spotify | Apple Podcast Zatím mrkněte na trailer:

Je pár jmen, která rezonují světem hor s takovou silou, že jim není třeba dalších představ. Reinhold Messner je jedním z nich. Muž, který posunul hranice nemožného, přijede v dubnu 2026 do České republiky, aby zde v rámci svého posledního přednáškového turné vystoupil se svou přednáškou The Final Expedition . Před 47 lety, 8. května 1978, se Reinhold Messner spolu s Peterem Habelerem zapsal do historie – jako první lidé stanuli na vrcholu Everestu bez kyslíkových lahví. Tím nezbořili jen mýtus o lidských limitech, ale i samotné pojetí výškového horolezectví. Messner změnil pravidla hry – masivní logistiku vyměnil za čistý alpský styl. Nešlo jen o výkon, ale o postoj. Poslední veřejné vystoupení u nás Reinhold Messner, jeden z největších žijících dobrodruhů dnešní doby, dorazí do České republiky v rámci jubilejního 30. ročníku festivalu Neznámá Země , kde vystoupí 24. 4. 2026 ve Zlíně  a 28. 4. 2026 v Praze . Půjde o poslední možnost slyšet, vidět a zažít tuto legendu živě. Na pódiu ho doplní i další osobnosti – polárník a filmař Petr Horký  nebo horolezec Honza "Tráva" Trávníček . A to není vše – organizátoři slibují i další hosty z české horolezecké a dobrodružné scény. The Final Expedition Co můžete od večera čekat? Mnohem víc než jen vyprávění o horách. Bude to reflexe o odvaze, smyslu cesty, překonávání strachu a lidských limitech – v horách i mimo ně. Setkání s Reinholdem Messnerem není jen kulturní událost. Je to jedinečný zážitek, který zůstane. 🎟️ Vstupenky a více informací najdete zde .

► Pokud se vám video líbí, můžete podpořit vznik dalších rozhovorů, a to zde . Děkujeme! Pavel Cingr je náčelník Horské služby Krkonoše, který v těchto horách působí už od roku 1989. Začínal jako strážce Krkonošského národního parku, poté se stal členem Horské služby a dvacet let vedl lavinovou komisi. V rozhovoru mluví o spolupráci s polskou Horskou službou, specifikách skialpinismu v Krkonoších i o tom, co by lidé v horách rozhodně neměli podceňovat. Věnuje se i lavinové prevenci a předpovědím, k nimž nedávno vydal knihu Laviny v Česku . Co vše v rozhovoru s Pavlem zaznělo? 2:06 První skialpy a vstup do Horské služby 3:08 Historie a struktura Horské služby 5:27 Spolupráce s polskou Horskou službou a lavinové zásahy 9:33 Vedoucí lavinové komise 11:11 Jak vzniká lavinová předpověď v Krkonoších 14:29 Kniha Laviny v Česku 17:00 Boom skialpinismu a jeho rizika 20:18 Prevence v lavinovém terénu 27:51 Zahraniční expedice 29:31 Co Pavlovi hory dávají a daly Video YouTube verze zde : Podcastová Spotify verze zde : Podcastová Apple verze zde : YouTube Music verze zde . Hlavním partnerem rozhovorů je značka Salewa, kterou můžeš poznat blíž během akce „Týden se Salewou!“. Přednášky s ambasadory, testování výbavy během společných speed hikingových výběhů, soutěže o super ceny a mnoho dalšího na tebe bude celý týden čekat v Praze na největší prodejně Rock Pointu. A kdy? 19. – 23. 5. 2025! Více info najdeš zde . Partnerem rozhovorů naHoru.tv  je také BrainMarket . S kódem NAHORU10 dostanete 10% slevu na většinu jejich nezlevněných produktů na e-shopu . Rozhovor jsme natáčeli na Boudě Bílé Labe . Knihu Laviny v Česku  najdete zde . Rozhovor s Alenou Zárybnickou najdete zde . Podpořte  vznik dalších rozhovorů. Textová verze bude doplněna...

► Pokud se vám video líbí, můžete podpořit vznik dalších rozhovorů, a to zde . Děkujeme! Lenka Erlebachová je rodačka z Krkonoš, bývalá reprezentantka ČR v alpském lyžování a dnes aktivní skialpinistka a horolezkyně. V roce 2022 absolvovala výstupy v Peru, včetně ikonického Alpamaya. V červenci 2024 společně s Karolínou Grohovou stanuly jako první Češky na osmitisícovce Gasherbrum I, a to expedičním stylem bez kyslíku a výškových nosičů. Co vše v rozhovoru s Lenkou zaznělo? 1:11 Sportovní rodina a začátky lyžování 2:01 Zranění a konec lyžařské kariéry 6:45 První zkušenost s vysokými horami a výstup na Alpamayo 9:54 Proč Gasherbrum I 12:30 Pákistán a dvě holky 14:56 Začátek výstupu 21:00 Vrcholový den 25:35 Ztracený komunikátor 31:41 Co Lence hory dávají a daly Video YouTube verze zde : Podcastová Spotify verze zde : Podcastová Apple verze zde : YouTube Music verze zde . Hlavním partnerem naHoru.tv  je značka Salewa, která právě uvedla do prodeje novou kolekci NXT. Je spojena s projektem THE NXT STEP. Udělejte i vy „další krok“ a zjistěte o ní více zde ! Kolekce je navržena pro rychlostní horolezce, kteří v horách potřebují výbavu jak na speed hiking, tak na lezení. Partnerem naHoru.tv  je také BrainMarket . S kódem NAHORU10 dostanete 10% slevu na většinu jejich nezlevněných produktů na e-shopu . Klasický rozhovor s horolezcem a skialpinistou Radkem Grohem najdete zde . Rozhovor extra s Radkem Grohem o výstupu na Muču Kiš najdete zde . Rozhovor s horolezkyní a skialpinistkou Karolínou Grohovou najdete zde . Podpořte  vznik dalších rozhovorů. Textová verze bude doplněna...

► Pokud se vám video líbí, můžete podpořit vznik dalších rozhovorů, a to zde . Děkujeme! Ondřej Duda je majitel horských hotelů Pyramida a Panský dům, které stojí v nejvýše položené horské osadě u nás - na Jizerce. Je to také ale pamětník, který přednášel právě o historii této horské osady. Kromě historie Jizerky nám dal i několik tipů, kam vyrazit na běžky nebo na kolo v okolí Jizerky, když se chceme vyhnout největšímu náporu turistů v sezóně. Co vše v rozhovoru s Ondřejem Dudou zaznělo? 0:52 16. století na Jizerce 2:24 Sklářská dynastie na Jizerce 5:55 První turisté v Jizerkách 7:17 Moderní doba 11:53 Zimní Jizerky - běžkařský ráj 15:04 Méně navštěvovaná místa v Jizerkách Video YouTube verze zde : Podcastová Spotify verze zde : Podcastová Apple verze zde : YouTube Music verze zde . Hlavním partnerem naHoru.tv   je desítky let prověřená horská značka Salewa, která své produkty vyrábí dle striktních a nezávisle auditovaných enviromentálních standardů s ohledem na společenskou odpovědnost a udržitelnost. Lokální web najdete zde . Naším partnerem je také BrainMarket . S kódem NAHORU10 dostanete 10% slevu na většinu jejich nezlevněných produktů. Pokud si nevíte rady s výběrem, koukněte na náš článek  na webu. Rozhovor jsme natáčeli v horském hotelu Pyramida  na Jizerce. Tipy na méně navštěvované trasy na Jizerce: Knížecí cesta , Lasičí cesta . Podpořte  vznik dalších rozhovorů. Zde je i textová verze, pokud preferujete čtení před poslechem . ( Přepis byl vygenerován automaticky, takže se v něm mohou objevit drobné nepřesnosti – děkujeme za pochopení!) Ondřej Duda o historii Jizerky a trasách na kolo a běžky Právě teď sedíme v Pyramidě. Není to teda pyramida egyptská, je to horská pyramida. Jsme na Jizerce, osada Jizerka, nejvýše položená osada v Čechách. Jsme v horském hotelu Pyramida. Vedle mě sedí majitel hotelu Pyramida a zároveň majitel horského hotelu, který je tady kousek vedle, je Panský dům. A jedná se i o pamětníka Jizerky, respektive o člověka, který o Jizerce ví opravdu hodně informací. A my bychom vám tu Jizerku chtěli trošku přiblížit, protože si myslíme, že o Jizerce opravdu slyšel každý u nás. Ne úplně každý tady byl, ale rozumí tomu, že osada je velice zajímavá a historie, věříme, že bude stejně zajímavá, tak si o tom popovídáme. 16. století na Jizerce Ondřeji, Jizerka. Co všechno o Jizerce víte? A samozřejmě toho bude určitě hodně. Takže bychom začali trošku chronologicky od té největší minulosti, nějak postupně. Tak začneme před asi pěti sty lety. Můžeme? Jasně. V té době Jizerka byla na hranici panství frýdlanského a panství návarovského a jejich majitelé, hrabě z Bibrštejna a hrabě Smiřický, měli o jezerku spor, protože zjistili, že se tady nacházejí drahé kameny a jedny z nich dokonce měly jméno Jizeríny. A spor probíhal několik desetiletí, řešil ho i císař Rudolf, proto o něm byly ty písemné zprávy. Nakonec prý Smiřický drahé kameny vytěžil a Jizerku prodal frýdlantským. To se mluví teda o té 16. století? To je patnátset něco. Potom přišla třicetiletá válka, Jizerka opět osiřela a byla to vlastně pustina, zarostla pralesem. Takže ty stezky, které tady byly, ty v tu chvíli byly opuštěné a… Tady bylo pár dřevěných bud a kdo ví jestli. Sklářská dynastie na Jizerce První známky většího osídlení přišly až kolem roku 1800, kdy sem přišel sklář Riedel. To byla vlastně taková dynastie, která dělá sklo už možná 12 generací. A dohodl se s majitelem panství, tehdy hrabětem Clam Gallasem, že zde postaví sklárnu. No a na počest zahájení tavby ve sklárně a možná i z nějakého jiného důvodu, to se přesně neví, byl zde postaven kamenný obelisk, kterému místní říkali pyramida. Asi nikdy nebyli v Egyptě, takže nevěděli přesně, jak pyramida vypadá. A sklárny dobře fungovaly. Každá sklárna má svého pána, takže jako sídlo pána sklárny byl postaven dům, kterému se začalo říkat Panský dům. A u potoka vznikla brusírna skla, jako navazující technologie na tavbu skla a výrobu skleněných tyčinek, z kterých se mačkali perly. No a ta brusírna byla vlastně v prostoru, kde teď sedíme. Majitel, tehdejší pan Kunze, brzy zjistil, že skláři mají žízeň a že výhodnější než brousit sklo, což bylo taky trochu nezdravé, je prodávat sklářům pivo. Tak se zde vytvořila hospoda, první na Jizerce. Pardon, takže v prostoru tady pyramidy a nebo Panského domu? Pyramidy. Pyramida je mimochodem u potoka a na tu brusírnu byla potřeba vodní síla, takže tady jsme vlastně u potoka. No a sklárny fungovaly dobře. Po celé devatenácté století dokonce byla přistavěna druhá sklárna. Která teď stojí v této sportovní hale. Už se tam skoro netaví. Protože v sklářství skončilo na Jizerce výstavbou železnice v Údolí. Začalo se vozit kamenné uhlí a sklárny se přestěhovali za uhlím do Údolí. Do desné, kde fungují do teďka. Mimochodem, ty sklárny byly tady, protože zde byly hlavní zásoby dřeva. A tehdy bylo dřevo hlavním zdrojem. Takže proto ty sklárny byly tady. No a když tedy na začátku 20. století se sklárny definitivně zastavily, tak si zdejší obyvatelstvo řeklo, co budeme dělat. V té době na Jizerce žilo asi 400 lidí. Takže to byla plnohodnotná horská osada. Byla zde škola, obchod, dvě pily, švec, pekař, já nevím kdo, ještě všechno. Část z nich se přestěhovala za sklárnami do Údolí. Takže na Jizerce na začátku 20. století lidí trochu ubylo. Zbylá část se živila většinou prací v lese. Žrteži říkají, že se živěly i pašeráctvím, pitím. Takže to bylo všechno. První turisté v Jizerských horách No a začaly se věnovat i tehdy mladému turistickému ruchu. Protože první turisté začali přicházet do hor koncem 19. století. A tak… V létě, nebo spíše v té době? Spíše v létě, ale brzy začala i zima. Když hrabě Harrach přivezl do zdejších krajů první sáně, tak i na Jizerku se tento vynález dostal. Takže místní začali pronajímat a hospod přibývalo a i u Pyramidy. Původně té budovy, ve které sedíme, byla přistavěna část s tím velkým sálem, která je vedle. V roce 1927 živnost kvetla. V budovách postupně vznikaly ubytovny a hospody. Panský dům se změnil na dětskou zotavovnu, protože už tam pan z továrny taky nabydlel, a dokonce i v té nové továrně, která stojí dodnes, byla dětská zotavovna a v prostoru, kde dříve byly tovární pece, bylo dětské hřiště. Moderní doba Teď pomalu se dostáváme k té modernější době. Na přelomu tisíciletí jsme z nějakého důvodu se rozhodovali s manželkou, že trochu změníme svůj život. Tak jsme se přihlásili do konkurzu na koupi Panského domu, který v té době byl značně vybydlen a byl v konkurzní podstatě zkrachovalé banky. To byly devadesátky, kdy přišel pan podnikatel, slyšel si spoustu peněz, dal budovu do zástavy a potom nějakým způsobem mu podnikatelský záměr nevyšel a pan podnikatel zmizel. Takže jsme se dostali k Panskému domu a řekli jsme si, že z toho domu vdechneme život a uděláme z toho školící středisko, co jsme měli tehdy představu. Ale kolemjdoucí nás rychle vyvedli z omylu a říkali, že to je dobře, že to opravujete, my bychom si tady rádi koupili pivo a zašli sem na oběd nebo sem přijeli na pobyt. A tak už v půlce roku rekonstrukce jsme se rozhodli, že z toho uděláme opět horský hotel, něco jako tomu bylo před válkou. Do té doby po válce to byl Panský dům ubytovnou lesních dělníků a potom byl úplně opuštěn. Ještě byl takový pokus Tesly Liberec tam vybudovat rekreační středisko, ale to o tom nevyšlo. Takže v roce 2002 jsme dokončili rekonstrukci a otevřeli jsme. Lidí bylo hodně, z velké části to bylo i zásluhou zdejšího horala Gustava Ginzela, který byl jedním z mála obyvatel zde tehdy. Byl to svérázný dobrodruh, který se živil tím, že ve svém domě, který se jmenoval Misthouse neboli Hnojový dům, který byl před námi, jezdil po celém světě, byl členem reprezentačního družstva horolezců, takže trochu i navazuje jeho téma na ten sraz, který tady byl členem reprezentačního družstva horolezců, takže trochu i navazuje jeho téma na ten sraz, který tady byl v uplynulých dvou dnech. Jenom pro vysvětlení byl to Peak Fest, který organizoval Honza Tráva Trávníček. A u Gustava jsem byl taky jednou na prohlídce, která mě fascinovala. A on pořádal i v pyramidě před námi. Oni jsme začali jezdit z velké části lidi, které jsme nazývali Gustavovi děti. Byli to jeho kamarádi, obdivovatelé. A tím jsme získali zajímavou klientelu. Ale postupně jsme se naučili jezdit lidi, kteří měli Jizerky rádi. A byli rádi, že tady mají ubytování, které bylo celkem na úrovni tehdejší doby dobré. A tak se naskytla příležitost i přikoupit Pyramidu, která byla taky v dost zdevastovaném stavu, protože šla z ruky do ruky v devadesátkách. A každá ta ruka byla něco horší, než ta předchozí. To je jaký rok, ta pyramida?   2005. Takže proto jsme tady. Lidi k nám jezdili hlavně v zimě na lyže, ale rádi jezdili i v létě. To školící středisko nebylo úplně jako mimo, protože se tady pořádaly různá školení a pořádali jsme i zážitkové programy pro firemní soustředění. No a i potom jsem převzal funkci přednášejícího od Gustava a dělal jsem přednášky o historii a přírodě Jizerky. No a tak jsem na Jizerce trochu zestárnul a postupně předávám vedení další generaci. Zimní Jizerské hory - běžkařský ráj V zimě je Jizerka běžkařský ráj. I v těch zimách, které byly poslední dva roky poněkud teplejší, tak se tady poměrně dlouho lyžovalo. My říkáme lyžovat běžkování tady na Jizerce. Přibližně od konce 90. let se tady tratě upravují strojně. Na Jizerce je občerstvovací stanice Jizerské padesátky. A v uplynulých zimách bylo v Jizerských horách strojně upravovaných až přes 200 kilometrů tratí. A postupně se k tomu připojili i Poláci. A byl obnoven most přes řeku Jizeru. Na soutoku řeky Jizery a Jizerky dva kilometry od pyramidy, ve které sedíme. Takže se dá na lyžích přejet do Polska. No a i před tím oteplováním, které je v posledních letech faktem, nebudeme řešit. Do toho se nepouštějme, prosím. Tak i v této zimě, té uplynulé, se lyžovalo u nás skoro celý únor. Z nich napadlo v prosinci, v lednu ho bylo hodně, v únoru málo, ale na cestě Promenáda se lyžovalo až skoro do konce února. Jinak v zimách, které byly na sníh bohatší, se lyžovalo třeba od listopadu až do konce března nebo začátku dubna. Jednou jsem byl na lyžích ještě i v květnu. Letos tedy březen byl beze sněhu. Bylo to poznat i na frekvenci návštěvníků Jizerky. Nicméně pořád je Jizerka na tom se sněhem lépe, než v jiné lyžařské oblasti v Čechách. Možná s výjimkou vrcholových partií Krkonoš a Jeseníků, ale ty jsou zase malé a špatně přístupné. A proto bych vlastně doporučil návštěvníkům, aby víc, pokud mohou, využívali prosinec a první polovinu ledna, kdy třeba uplynulou zimu bylo sněhu hodně a lidí nebylo zas až tolik. Zatímco když v některých letech, kdy bylo sněhu obecně v Českých horách málo a na cestě Promenáda, která je dlouhá asi 6 kilometrů, tak tam sníh byl, tak tam bylo plno. Až přeplněno. A trénovali tam lyžařští reprezentanti, mezi nimiž se motaly malé děti a důchodci. A nějak se tam všichni vešli. Nenadávali si. Méně navštěvovaná místa v Jizerkách Já bych toto možná stočil k takové otázce. Cyklistický ráj, běžkařský ráj, Jizerky, to většina lidí opravdu takhle máme. A někde je to opravdu masakra třeba o víkendech. Tak možná taková otázka na závěr. Pro tu skupinu lidí, kteří ty davy tolik nemusí a opravdu se vyraží o víkendu, tak jaký byste doporučil nějaké místo, které není tolik turisticky navštěvované, které opravdu stojí za ten výlet, ať už třeba v zimě nebo v létě, nebo jestli by to byly dvě místa, tak co nějak tak tajný tip některého člověka, co to tu zná? Když jsou to lidé, kteří jedou jen na víkend, tak pokud je to opravdu exponovaný víkend a navíc ti lidé nejsou zkušení zimní automobilisté, tak je možná lepší nechat auto na záchytném parkovišti v Polubném, nastoupit na Horním Polubném a jet na Jizerku na Běžkách. Když je dost sněhu, tak je upravená stopa jak kolem příjezdové silnice, po cestě zvané Knížecí, kterou nechal postavit kníže Rohan před více než 100 lety. Knížecí cesta, tak. Dá se dojet na Jizerku, tady se dá občerstvit v pyramidě, je tady rychlá samoobslužná linka, nebo někde jinde se dá taky občerstvit pochopitelně. A potom ta cesta Promenáda, kterou jsem zmiňoval, tak ta je opravdu Promenádou přeplněnou, tam to je příval, tam to je průvod, tam jsou průvody. Běžci mají dvě možnosti, buď po strojově upravené trati, nebo se vydat po trati, kterou si prošlápnou běžci sami. A když se překročí střední hřeben jizerský a vyrazí se pod horou Paličník, napředěl, tak tam to bývá také upravované a těch lidí tam je výrazně méně. Totéž v létě. Když sem člověk přijde na kole a ten cyklismus se rozmáhá v posledních letech, tak opět cesta Promenáda a i ta jizerská silnice kolem pyramidy, tak ta je teda plná. Stačí přejet přes hřeben po takzvané Lasičí cestě. Ta cesta se jmenuje Lasičí. Je to od pyramidy kilometr severozápadním směrem, tam je odbočka červeně značená. Ta cesta je vyasfaltovaná, takže je taky dobrá na kolo. A tam už je výrazně méně lidí. I po té knížecí cestě, která začíná pod Václavíkovou studánkou směrem od Polubného, je taky méně lidí. To znamená, dají se najít cesty, které nejsou tak exponované. Já jenom dodám, že my určitě dáme pod rozhovor linky právě na ta místa, která tady zmiňujeme, tak určitě nemusíte si nějak zapisovat v tuhle chvíli. Takže ano, na Jizerkách jsou cesty, které o pěkném výkonu zavání, over tourismem, jak je oblíbený termín v dnešní době, možná over tourismem, tedy správně. Ale dají se najít cesty, kde těch lidí zas tolik není. Dá se jít i pěšky po středním hřebenu Jizerském na Pytlácké kameny, na Pytlácké kameny a dál, kde taky není těch lidí zastolik. Super, super. Takže ano, a jinak je dobré sem přijet mimo víkend, kdy není tak narváno. Kdo má tu možnost. Pochopitelně. Mimo hlavní školní prázdniny. Dneska je i hodně lidí, zítra už jich bude míň. Rozumím, rozumím. A natáčíme na začátku září, jenom pro informaci. Já bych chtěl moc poděkovat za hezké povídání, chtěl bych poděkovat za ty tipy, které určitě věřím, budeme rádi, když nás budete sledovat. Všude možná, Facebook, Instagram, YouTube, Spotify, nebo odebírat. A děkujeme partnerům, Salewa, hlavnímu partnerovi, a BrainMarketu. A do příštího rozhovoru. Naviděnou, na slyšenou, ahoj.