top of page

Radek Jaroš útočí na nejizolovanější hory světa: Co je projekt, který nemá v Česku obdoby?

  • před 16 hodinami
  • Minut čtení: 2

Radek Jaroš. Jméno, které v českém horolezectví nepotřebuje představení. První Čech a teprve patnáctý člověk na světě, který zdolal všech 14 osmitisícovek bez kyslíkového přístroje a bez pomoci výškových nosičů. Ale místo odpočinku si tento horolezec z Nového Města na Moravě připravil nový projekt — tentokrát míří na místa, která většina lidí na mapě ani nenajde.


Co jsou nejizolovanější hory světa?

Izolovanost hory nemá nic společného s její výškou ani přístupností. Jde o čistě geografický údaj — jak daleko musíte cestovat k nejbližšímu místu s vyšší nadmořskou výškou. Výsledkem je fascinující seznam 15 vrcholů roztroušených po celém světě: sopky uprostřed Pacifiku, ledové štíty v Grónsku, vulkány na Kamčatce nebo osamělé kopce na Velikonočním ostrově.

Jaroš na tento projekt narazil náhodou. Při výstupu na Aconcaguu si odskočil na Velikonoční ostrov a vylezl na tamní nejvyšší bod — sopku Maunga Terevaka (507 m n. m.). Na Wikipedii pak zjistil, že jde o dvanáctou nejizolovanější horu planety. A okamžitě si řekl: zbývá dalších čtrnáct.


Šest hor měl odškrtnutých ještě před startem

Díky předchozím projektům — Koruně Himálaje a Koruně světa — měl Jaroš z patnácti izolovaných hor hned šest splněných, aniž by o tom věděl. Kilimandžáro, Elbrus, Denali, Vinson Massif, Aconcagua i Kosciuszko jsou totiž zároveň nejvyššími vrcholy svých kontinentů.

Zbývající cíle jsou ale o poznání exotičtější. Na seznamu najdeme Mauna Kea na Havaji, Pico de Teide na Tenerife, Klíčevský vulkán na Kamčatce nebo Mont Ross na subantarktických Kerguelenských ostrovech — místa, kam turistika normálně nedosáhne.


Mount Cook: hora, která Jaroše překvapila

Aoraki/Mount Cook, Nový Zéland. Foto: Unsplash

Jednou z prvních zastávek byl Aoraki/Mount Cook na Novém Zélandu — pouhých 3 754 metrů, ale s pověstí, která výšce vůbec neodpovídá. Jaroš přiznal, že ji podcenil. Ledovce začínají ve 2 000 metrech — kam se doletí vrtulníkem — podmínky jsou srovnatelné s K2 a riziko padajícího ledu je konstantní.

Málem nás rozsekal led. Musím přiznat, že i přes 40 let zkušeností jsem horu podcenil.

Ze tmy na tým vyrazila masivní lavina — stihli utéct jen o vlásek. Hora sice měří méně než polovičku výšky K2, ale svým charakterem ji v mnohém připomíná — příkré stěny, padající ledovce, proměnlivé počasí.


Réunion: od oceánu přímo na vrchol sopky

Ostrov Réunion v Indickém oceánu. Foto: Unsplash

Další zastávkou byl Piton des Neiges (3 071 m) na ostrově Réunion v Indickém oceánu. Neaktivní sopka, nejvyšší bod celého ostrovního souostroví.

Jaroš spojil výstup s prozkoumáváním ostrova, který nabízí unikátní kombinaci tropické přírody, kráterů a velehorského terénu — to vše na ploše menší než kraj Vysočina.


Co dál: Kamčatka, Grónsko, Havaj

Horská krajina — takové prostředí Jaroše čeká na Kamčatce. Foto: Unsplash

Projekt je v plném proudu. Na seznamu ještě čekají destinace jako Klíčevský vulkán na Kamčatce (4 750 m), Mauna Kea na Havaji nebo Gunnbjorn Fjeld v Grónsku. Každá z těchto hor vyžaduje samostatnou expedici do míst, kde záchranné služby prakticky neexistují.


Přednášky 2026

V letošním roce Radek Jaroš objíždí česká města s benefičními přednáškami, kde představuje dosavadní expedice. Výtěžek putuje na podporu Domácího hospice Vysočina a Centra Zdislava. Termíny a místa najdete na webu radekjaros.cz.

bottom of page