Radek Jaroš útočí na nejizolovanější hory světa: Co je projekt, který nemá v Česku obdoby?
- před 16 hodinami
- Minut čtení: 2
Radek Jaroš. Jméno, které v českém horolezectví nepotřebuje představení. První Čech a teprve patnáctý člověk na světě, který zdolal všech 14 osmitisícovek bez kyslíkového přístroje a bez pomoci výškových nosičů. Ale místo odpočinku si tento horolezec z Nového Města na Moravě připravil nový projekt — tentokrát míří na místa, která většina lidí na mapě ani nenajde.
Co jsou nejizolovanější hory světa?
Izolovanost hory nemá nic společného s její výškou ani přístupností. Jde o čistě geografický údaj — jak daleko musíte cestovat k nejbližšímu místu s vyšší nadmořskou výškou. Výsledkem je fascinující seznam 15 vrcholů roztroušených po celém světě: sopky uprostřed Pacifiku, ledové štíty v Grónsku, vulkány na Kamčatce nebo osamělé kopce na Velikonočním ostrově.
Jaroš na tento projekt narazil náhodou. Při výstupu na Aconcaguu si odskočil na Velikonoční ostrov a vylezl na tamní nejvyšší bod — sopku Maunga Terevaka (507 m n. m.). Na Wikipedii pak zjistil, že jde o dvanáctou nejizolovanější horu planety. A okamžitě si řekl: zbývá dalších čtrnáct.
Šest hor měl odškrtnutých ještě před startem
Díky předchozím projektům — Koruně Himálaje a Koruně světa — měl Jaroš z patnácti izolovaných hor hned šest splněných, aniž by o tom věděl. Kilimandžáro, Elbrus, Denali, Vinson Massif, Aconcagua i Kosciuszko jsou totiž zároveň nejvyššími vrcholy svých kontinentů.
Zbývající cíle jsou ale o poznání exotičtější. Na seznamu najdeme Mauna Kea na Havaji, Pico de Teide na Tenerife, Klíčevský vulkán na Kamčatce nebo Mont Ross na subantarktických Kerguelenských ostrovech — místa, kam turistika normálně nedosáhne.
Mount Cook: hora, která Jaroše překvapila

Jednou z prvních zastávek byl Aoraki/Mount Cook na Novém Zélandu — pouhých 3 754 metrů, ale s pověstí, která výšce vůbec neodpovídá. Jaroš přiznal, že ji podcenil. Ledovce začínají ve 2 000 metrech — kam se doletí vrtulníkem — podmínky jsou srovnatelné s K2 a riziko padajícího ledu je konstantní.
Málem nás rozsekal led. Musím přiznat, že i přes 40 let zkušeností jsem horu podcenil.
Ze tmy na tým vyrazila masivní lavina — stihli utéct jen o vlásek. Hora sice měří méně než polovičku výšky K2, ale svým charakterem ji v mnohém připomíná — příkré stěny, padající ledovce, proměnlivé počasí.
Réunion: od oceánu přímo na vrchol sopky

Další zastávkou byl Piton des Neiges (3 071 m) na ostrově Réunion v Indickém oceánu. Neaktivní sopka, nejvyšší bod celého ostrovního souostroví.
Jaroš spojil výstup s prozkoumáváním ostrova, který nabízí unikátní kombinaci tropické přírody, kráterů a velehorského terénu — to vše na ploše menší než kraj Vysočina.
Co dál: Kamčatka, Grónsko, Havaj

Projekt je v plném proudu. Na seznamu ještě čekají destinace jako Klíčevský vulkán na Kamčatce (4 750 m), Mauna Kea na Havaji nebo Gunnbjorn Fjeld v Grónsku. Každá z těchto hor vyžaduje samostatnou expedici do míst, kde záchranné služby prakticky neexistují.
Přednášky 2026
V letošním roce Radek Jaroš objíždí česká města s benefičními přednáškami, kde představuje dosavadní expedice. Výtěžek putuje na podporu Domácího hospice Vysočina a Centra Zdislava. Termíny a místa najdete na webu radekjaros.cz.

