top of page

ROZHOVOR EXTRA: Horolezec Tráva o kyslíku na osmitisícovce Broad Peak i o Peakfestu

► Pokud se vám video líbí, můžete podpořit vznik dalších rozhovorů, a to zde. Děkujeme!


S Honzou "Trávou" Trávníčkem - horolezcem, nepálským hospodským a nyní i hoteliérem - jsme letos v září na Peakfestu natočili speciální rozhovor z kategorie „EXTRA“. Honza nám přiblížil myšlenku a vznik prvního ročníku tohoto horského festivalu, ale taky se s námi podělil o zážitky ze své poslední expedice na osmitisícový Broad Peak, kde testoval využití kyslíku.


Co vše v rozhovoru s Honzou zaznělo?

1:27 Peakfest

5:35 Expedice Broad Peak & K2

10:23 Hotel v Kathmandu

11:42 Budoucí plány


Video YouTube verze zde:



Podcastová Spotify verze zde:


Podcastová Apple verze zde:


YouTube Music verze zde.


Hlavním partnerem naHoru.tv  je desítky let prověřená horská značka Salewa, která své produkty vyrábí dle striktních a nezávisle auditovaných enviromentálních standardů s ohledem na společenskou odpovědnost a udržitelnost. Lokální web najdete zde.


Naším partnerem je také BrainMarket. S kódem NAHORU10 dostanete 10% slevu na většinu jejich nezlevněných produktů. A pokud si nevíte rady s výběrem, sepsali jsme pro vás článek, kde vám poradíme, jaké doplňky stravy pravidelně doplňovat.


Rozhovor jsme natáčeli na Peakfestu.


Na klasický rozhovor s Honzou se můžete podívat zde.


Honzův web najdete zde.



Podpořte vznik dalších rozhovorů.


Zde je i textová verze, pokud preferujete čtení před poslechem.


 

Horolezec a nepálský hospodský Honza "Tráva" Trávníček


Já vám řeknu dovnitř kluci nějaké organizační věci.

Já vím, že bys měl začít ty, Martine.

Jsme na Peakfestu, děkuji, že jste mě pozvali do tohoto rozhovoru a předávám slovo tady hlavnímu hovorci, nebo hlavnímu moderátorovi, který vlastně tuto akci bude komentovat, který mi bude klást otázky, ale musíme to udělat krátké,  protože vy mi pomůžete za chvilinku připravit promítání tamhle na Sklárně, protože já mám spoustu drátů, mám spoustu kabelů, mám spoustu bedýnek, plátna a neumím to zapojit.

Takže kluci z naHoru, kluci a holka z naHoru.tv, mi s tím pomůžou a já vám za to děkuji.

A teď si můžeme povídat.


Děkuji ti za to.


Jsem ti to rozbil, trošku.

 

Peakfest


Měl jsem připravený takový pěkný úvod, a teď přemýšlím, jestli má v tuhle chvíli smysl. Tak ho asi malinko zkrátím.

My jsme na Jizerce, v Jizerských horách, překvapivě.

A za námi probíhá Peakfest, jak řekl Tráva už, který je organizátorem právě Peakfestu.

A my jsme ho právě chtěli trošku vyzpovídat, aby nám řekl nějaké detaily o tomhle horském festivalu, protože Trávu už od nás znáte.

Už jsme měli poctivý dlouhý rozhovor, který byl publikovaný letos v lednu.

Slyšeli jste všechny jeho plány na tento rok.

Některé právě už proběhly, k tomu se dostaneme taky, ale začneme tedy s tím Peakfestem. Peakfest probíhá za námi. Proč? Co to je? Jaké jsou plány?

Proč to děláš?

    

No, je to primárně kvůli tomu, že jsem neměl čas potkat se tady v republice se všema kámošema, se známýma, protože jsme tady tak strašně krátce.

Tak jsem si vymyslel, že přijedu sem za námi na Jizerku.

A už jsme třeba dvakrát ročně tady takhle dělali akce ve spolupráci s našimi super kamarády, tamhle z Horské chaty Stará Pila.

A my jsme se tady potkávali se známými.

Udělal jsem vždycky jednu přednášku, ale pak jsem vlastně zjistil, že ten zájem je obrovský.

Jako o takové akce celkově.

A že mě to baví.

To, co říkám teď, jako když už mám spoustu věcí vyřešených.

A i mezi vlastně kamarády se vyskytuje spousta lidí, kteří mají co říct.

A občas, občas toho prostoru je málo, aspoň v tvůrčí podobě, ve které jsme to udělali.

Je to trošinku jiný festival, než na který jste zvyklí.

Jako není to takový klasický jako cestovatelský, protože jsme se rozhodli, že to chceme udělat workshopově. Že to chceme udělat jako s předáním informací, které si jako někde vygooglíte. Jasně.

Ale když to slyšíte od toho člověka, který si to zažil, nebo který těm věcem fakt rozumí z praxe, tak je to asi o něčem trošinku jiném.

Takže cestovatelských přednášek tady je vlastně úplný minimum.

A je to postavené na workshopech, které právě probíhají tady na venkovní scéně teď za náma.

Tak. Já nevím, jestli jsem ti všechno řekl.

Ale jo. A ještě pod titul toho festivalu Peak Fest.

Možná se to původně mělo jmenovat Punk Fest.

Jo. Punk Fest, protože já jsem starý pankáč.

Ale to prej bylo politicky nekorektní, jakože by na to nepřijeli lidi.

Nevím proč.

Pozvali bychom znovu z nouze Fixu a bylo by tady plno.

Ale my jsme to nazvali jako Zhordohor.

Což většina těch lidí, který tady přednáší nebo se kterými máme ty workshopy, tak se zhor vrátila. Nebo tam jede, včetně nás.

A hory tady krásný. Jizerky.

  

Jasný. Jasný.

   

Já bych se chtěl zeptat. Jsou tady docela zajímavý osobnosti, který mají nějaké spojitosti s horama. Jak těžké je to sesynchronizovat?

Všechny plány těch lidí, sem tam nějaká expedice, sem tam nějaké přednášky. Docela nabité programy.

I tvůj program je hodně nabitej.

Tak je těžké je to všechno nějak tak sladit?

    

Tam byl problém v termínu. Jako určitý termín, který je teď první víkend.

Myslím, že je to první víkend zářijový.

A narazili jsme hlavně na kapacitu ubytování tady.

Věděli jsme, že jsme v CHKO, že to nechceme dělat jako takový velký festival. Že to chceme dělat jako malý rodinný festival.

Což se povedlo.

Protože 80-90% těch lidí, kteří jsou tady, tak znám. Prostě super.

A fakt jako setkání přátel.

Ale synchronizovat vlastně ty plány těch ostatních nebylo úplně moc nutné, protože rezervy byly obrovské.

Já už tuhle chvíli vím, že programově naplním další festival, další ročník.

Takže kdyby nemohla Kristýna, nebo Horkáč, nebo Mára Holečků, tak by jsme vzali někoho jiného, stejně dobrého.


   

To je jasné. A to znamená, že už tuhle chvíli se dá říct, že příští rok s tím asi můžeme nějak tak počítat, že se asi bude konat další ročník?

    

Jo, první víkend v srpnu.

 

Máme termín, to bude paráda.

Lístek už jde kupovat taky, doufám?

    

To ještě ne, to jsme ještě nespustili.

Vlastně nevíme, jestli jsme prodělečný, ale nebudeme.

Já prostě ušetřím na nějaké ekologii tady, že jo.

Prostě nenecháme vyvést toalety jako standardně, ale vypustíme to tady do potoka.

Takže to jsme v klidu.

A samozřejmě přednášející oči jsou na honoráři.

Děláme to ve spolupráci s Horskou službou, těm nemusíme platit, takže za to jsme rádi.


A jsou samozřejmě zase kamarádi, kteří s námi byli v Nepálu.


Takže je to fakt o tom, ze jak přednášející, tak návštěvníci jsou naši přátelé a strašně si toho vážíme, ze s námi tráví celý víkend.

     

A my ho tady trávíme taky za naHoru a zatím úplná spokojenost.

 

Ale vy jste taky jako přátelé, takže to platí úplně stejně.

   

Expedice Broad Peak & K2


Super, paráda.

Tolik Peakfest, ale teď bych to chtěl trošičku stočit jiným směrem.

A tím je tvoje expedice červencová, kdy jsi měl v plánu zdolat dvě osmičky vlastně během krátké doby a to je Broad Peak a K2.

A vlastně částečně byla expedice úspěšná, minimálně co se týče toho prvního vrcholu?

Řekni nám k tomu jak to probíhalo, nějaké zajímavosti.

    

Jo.

Tak ono dneska vlastně o tom probíhá přednáška velká, jako první vlastně premiéra, kterou teď Vojta támhle uvnitř stříhá zrovna, to dodělává, bude to za dvě hodinky.

Takže to bude premiéra i pro mě, jak to uvidím úplně na první dobrou, takový on-site. Jinak jako dobrý, no tak Broad Peak dopadl.

Měli jsme strašně blbé počasí, jakože letošní sezona byla mizerná, fakt jako po deseti letech, co místní říkali, tak bylo hodně, hodně blbé počasí. Na vršek jsem se ale dostal a udělal jsem tam ještě takový hukus pokus, protože tam je hrozně dlouhý hřeben, osmitisícový, nedostal jsem se tam jenom já, byl tam se mnou Sabin Takuri. Sabin Takuri je vlastně náš kamarád, kterého známe vlastně od miminka.

Je to synovec našeho parťáka přes Czech pub a teď nověji přes hotel a přes agenturu jako v Nepálu, přes Subina Takuriho. Neplést, to je Subin a Sabin.

Sabin je kluk, kterému je 21, 22 a ten teď vlastně leze po těch kopcích a my ho známe fakt jako od malého, že nám dělal pomocního guida, hlavního guida. No a já jsem měl takový životní přání, že s ním vylezeme na první osmu jeho.

Ale pak to jeden rok nevycházelo, my jsme měli strašně nabito na trekách a on si ten mizera vylezl na Everest, jako bez nás.


To se nedělá.

    

Ale přinesl mi takový šutřík ze shora, takže jsem byl spokojený. Takže s tím, který byl členem vlastně toho našeho týmu, ne co by nosič, ne co by guide, ale prostě normálně plnohodnotným členem, tak jsme se dostali na vršek. On tam byl chvíli přede mnou, ale ostatní bohužel teda někde skončili v sedmi, osmi, jo. A to hlavně z důvodu toho, že jsme neměli čas na dobrou aklimatizaci. Jako já tu výšku snáším docela dobře, ale kvůli počasí to nešlo. Při tom prvním aklimatizačním výletu, nebo výstupu, tak toho času bylo prostě málo.

No a došlo vlastně k tomu, že já jsem potom měl šanci a možnost vlastně nahoře vyzkoušet kyslík, což je prostě věc, kterou já jsem nikdy jako nepoužil. Je to ale téma, který hodně zajímá širokou veřejnost, protože dneska vlastně s kyslíkem leze spousta lidí na osmy.

A otevírá to tu cestu. Je to takovej hodně velkej pomocník, což já teď můžu potvrdit jako na vlastní kůži.

A já jsem furt odpovídal na nějaké dotazy, jak to je, co si o tom myslím. A vlastně jsem někde něco četl, někdo mi něco řekl, ale neměl jsem to na vlastní kůži vyzkoušený.

A další věc je, že už s náma jezdí lidi, kteří by to chtěli třeba použít.

A já vlastně jsem ani nevěděl, jak to funguje na záchranu.

Jak rychle se ten člověk třeba zmátoří, jakým způsobem mu to dodá ty síly.

A loni bychom ji potřebovali, kdy jsme pomáhali naší kámošce, která se v tom vlastně dusila v té masce, když to měla.

No, takže jsem půlku cesty na vrcholovém hřebínku, který je v 8 tisících jsem šel bez kyslíku, půlku s kyslíkem.

Ale je to téma, kterému, jestli mi dáte prostor třeba u vás, v tom vašem plátku populárním, tak budu rád, protože je to asi na větší povídání.

Ale každopádně zkušenost k nezaplacení, sice jsem si neodškrtl moji šestou osmitisícovku bez kyslíkum, ale já sem ještě vylezl, tak to je v pohodě.

Dělám si srandu.

Tak když příležitost bude a síly mi ještě vydrží na starý kolena, tak se ještě na Broad Peak podívám.

Neměnil bych, bylo to strašně zajímavé a jak říkám, pojďme si o tom někdy pokecat.

Ještě třeba hloubš a obšírněji.

Potom K2 vlastně nedopadla, protože už nebylo vrcholové okno.

Už jsme se dostali do stádia, kdy jsme věděli, že si potřebujeme několik dní odpočinout po výstupu z Broad Peaku a potom teprve lézt na K2.

Ale to už nešlo.

To počasí už se pokazilo úplně a přišel monzun a v podstatě ty výstupy skončily.

Já si to za dva roky dám třeba k padesátinám.

  

Držíme palce.

   

Hotel v Káthmándú


Ty jsi tam zmínil jednu věc v jedné odpovědi a to je nějaký hotel v Kathmandu.

Protože Czech Pub, to všichni víme, ty seš nepálský hospodský. Velice kvalitní hospodský.

To bylo vidět i na našich rozhovorech, kdy tam nosíš potají vínečko v zákulisí, takže jsem se chtěl jenom zeptat, hotel ještě?


Za chvíli to budete mít celý v Kathmándú, ne?

    

Ne, to je nový projekt, který přišel, aniž bychom moc chtěli, tak na jaře.

Pak už nás tam ten osud do toho naštymoval.

Takže hotel se jmenuje Highlander Inn.

My ho ještě teď nemůžeme přejmenovat kvůli nějaké licenci, ale za rok to bude asi Czech Hostel.

Takže jste tímto zváni nejen na pivo, ale i na střechu nad hlavou.

  

Takže české pivko, česká hospoda a český hotel.

Co dál? Co bude dál českého v Kathmandu?

     

Česká holka, ale tu už mám. V Kathmandu.


Dobře, dobře.

    

Ne, ne, ne, nic. Já myslím, že tohle mě bohatě vytíží na x let dopředu.

A teď nám hodně funguje i ta česká agentura, se kterou vlastně děláme výlety do Nepálu, pod hlavičkou té nepálské, takže ten Nepál už mi asi zůstane na doživotí.

 

Budoucí plány


Super. Hele, jde to k tobě. Bez Nepálu, myslím, že si tě hodně lidí už ani nedokáže úplně představit.

Možná přece ještě úplně poslední otázka.

Máš nějaké plány, teď řekněme, na ten poslední kvartál tohoto roku?

    

Já už tam potom za chvilinku budu muset běžet a stáhnout tu klestinu z polí, kvůli času.

     

To je jasné, to je jasné.

    

A my vlastně za týden odlétáme, nebo za nějakých deset dní. Mezitím stihnu ještě nějaký festival. 


Pravděpodobně do Nepálu, že jo?


Do Nepálu, přesně tak. Sedmitisícovka, potom Miri vyráží do Langtangu na jógu, na cvičení s jógou. Já tam mám nějakou šestku ještě. A pak jedeme s Jirkou Langmajerem, s Langošem, s Petrem Horkým a Kuba Cejpek jede točit s náma výstup na Lobuche, který budeme dokumentovat. Takže to bude jako zajímavé.

A přes zimu se tam vracíme znovu.

Chtěli jsme na trek jako s dětma, ale nakonec to vymyslíme tak, že si tam asi dáme Zéland místo toho a na trek s dětma pošleme naše guidy nepálský, takže to je dobrý. A pak ještě v lednu se vracíme zpátky do Nepálu, ale to asi přímo ze Zélandu.

No a příští rok natáčíme v březnu dokument nebo filmovou věc.

Zajišťujeme tam logistiku pro rodinu Havlíka a jeho tým, takže tam budeme nějakých deset dní zase s kameramany pracovat, fungovat.

A pak klasika, prostě nějaké trek, ale to už taky víme, že zase do Nepálu, protože tam máme zase koně a kola jako jeden kombinovaný trek.

   

Mě fascinuje, že vlastně víš, co budeš dělat za rok touhle tou dobou.

To je ne úplně standardní, ale...

    

Já bych na to prděl. Já si to dokážu dát dohromady za 14 dní úplně na pohodu.

Ale ti lidé, co jdou do toho procesu, potřebují ty dovolené.

Když jezdíme s lidmi, tak oni mají dopředu na rok jako naplánovaný dovči no.

A mně pak nezbývá nic, než se tomu přizpůsobit.

Já samozřejmě ty termíny lehce ohnu, aby to vycházelo.

Ale je jedna věc ještě super. Doděláváme Něhu Himaláje, audioknihu s Petrem Juračkou, která bude mít vlastně křest a premiéru s filmem v prosinci, kde máme několik společných přednášek. Je tam Brno, je tam Ostrava, Praha, Lucerna 16. prosince.

Tam bych vás rád hrozně pozval, jestli to s ní jdeme ještě zpublikovat tenhle rozhovor.

A to bude dobré, protože tam úplnou náhodou jsme se potkali ve stejném termínu s Vypsanou fixou, jako s mými kamarády dlouholetými.

A oni jsou ve velkém sále v Lucerně, my jsme v malém sále a jak to propojíme, uděláme tam prostě nějakou velkou párty.

 

Takže hlavně sledovat tvoje sítě, protože je toho mraky, aby člověku něco neuniklo, tak to je ta nejlepší cesta.

    

Sítě a třeba ten nový web, který se mi někdy podaří dodělat.


Dokonce mi začal chodit i tvůj newsletter, takže dokonce i newsletter se dají udělat.

    

Dá se kliknout někde a přihlásit se přes mail do newsletteru a já vás budu zahlcovat spamem.

   

Nádherné, super. Honzo, moc děkuji a držím palce, ať to ještě všechno dobře dopadne.

     

Také díky a vám také všem!

   

A já bych to teda jenom zakončil. Doufám, že se vám to líbilo. Budeme samozřejmě moc rádi, když budete sledovat nejen Honzu, ale budete sledovat i nás. Facebook, Instagram, Youtube, Spotify, aby vám nic neuniklo.


A děkujeme partnerům, hlavně partnerovi Salewa a BrainMarket.

Tak při dalším rozhovoru, na shledanou!

    

Pro mě je to to, promiň že do toho skáču, ale vlastně s námi jede Jirka Votava do Labuche z BrainMarketu. Takže tímto tě zdravím, Jirko. A plať je pořádně. Dělají dobré rozhovory!

 

Ano, jenom doplníme kontext. Jirka je majitel Brain Marketu. Děkujeme za podporu, Jirko. Tak jo, mějte se. Ahoj!


bottom of page