► Pokud se vám video líbí, můžete podpořit vznik dalších rozhovorů, a to zde. Děkujeme!
Martin Kalný, šumavský rodák, je fotograf, který společně s manželkou Aničkou založil oblíbený projekt Fotíme Šumavu. Tento projekt sdružuje nejen jejich vlastní fotografie Šumavy, ale také snímky od dalších fotografů, kteří zachycují krásu tohoto jedinečného regionu.
Co vše v rozhovoru s Martinem zaznělo?
3:07 Inspirace k založení projektu
5:03 Zajímavá místa na Šumavě
6:45 Život na Šumavě
10:26 Východy slunce v létě vs. v zimě
12:21 V čem tě Šumava oslovuje nejvíc?
14:05 Kam na Šumavě?
14:58 Osobnosti Šumavy
16:25 Zajímavé projekty
20:01 Děti a venkov
21:14 Co Martinovi hory dávají a daly
Video YouTube verze zde:
Podcastová Spotify verze zde:
Podcastová Apple verze zde:
Podcastová Google verze zde.
Naším hlavním partnerem je ryzí horská značka Salewa, která vyrábí oblečení a vybavení, které kombinuje tradiční materiály s progresivním a moderním designem. Lokální web najdete zde.
Partnerem naHoru.tv je také BrainMarket. S kódem NAHORU10 dostanete 10% slevu na nezlevněné produkty. Nakoupíte tam například kvalitní zinek v kombinaci s kurkumou, která zlepšuje jeho vstřebávání. Více o jejich produktech se dočtete v článku.
Technickým partnerem naHoru.tv je značka Lowepro, která vyrábí brašny a batohy pro profesionální i amatérské fotografy a kameramany.
Rozhovor jsme natáčeli na Šumavě v Prášilském ráji.
Seriál Zmizelá Šumava najdete zde.
Jedlý park a mini ZOO Pastvina Šumava najdete zde.
Podpořte vznik dalších rozhovorů.
Zde je i textová verze, pokud preferujete čtení před poslechem.
Šumavský fotograf Martin Kalný
Společně s manželkou Aničkou stojí za populárním projektem Fotíme Šumavu, který najdete jak na webu, tak na Instagramu nebo Facebooku.
Sami fotí, ale zveřejňují také snímky Šumavy od jiných fotografů.
Naším hostem v Prášilském ráji je fotograf Martin Kalný.
Martine, ahoj.
Ahoj, Lukáši. Děkuji za pozvání.
Martine, z tvého blogu je patrné, že často vstáváš na východ slunce.
Tak mě zajímá, jak často se stane, že to zaklapneš a spíš dál?
Myslím si, že poslední dva a půl roku se to nestalo a dalších dva a půl roku se to už vůbec nestane, protože máme děcko a naše děcko je pro mě motivátorem toho, abych takhle brzy vstával.
Zkrátka nespí jednoduše.
A co se týče toho života před tím, než to děcko bylo, tak pro mě ty východy a vstávání nikdy nebyly problém.
A jsem ten typ, který radši večer, když je západ slunce v létě, tak sedí někde s kamarády u ohně a popíjíme pivo a tak.
Takže východy snazší.
Já bych s tebou Martine rád probral celou řadu oblastí, ve kterých mi připadá, že máš unikátní pohled, protože neřešíš pouze, řekněme, aspekt jako fotky, ale prostě celý řady projektů, míst, lokací a tak dále.
Ale než k tomu půjdeme, tak ty seš původně ze Šumavy, pak jsi byl dlouho v Praze a pak ses zase vrátil zpět.
Proč jsi nezůstal ve Velkém městě? Čím tě Šumava přitáhla?
Myslím si, že to všechno asi přinesl COVID, protože tehdy jsme se v rámci COVIDu vrátili z Prahy zpátky sem.
Přičemž v COVIDu se ukázalo, že co se týče práce, jsme schopni pracovat odkudkoli.
Moje práce je taková, že mi to jak zaměstnavatel, tak i obsah té práce umožňuje.
Já dneska do Prahy dojíždím třikrát týdně v průměru, což si myslím, že se dá zvládnout.
Přijde mi to jako fér kompromis vůči tomu žít stále na Šumavě.
Je zajímavé, že tvoje první tetování, jak jsme se bavili před rozhovorem, mělo motiv Šumavy.
Takže to poukazuje na to, že jsi opravdový srdcař?
Je to tak.
Co tam bylo?
Je tam Luzenský potok, hora Luzný, což je náš nejoblíbenější vrchol.
Je tam osoba, nechci říkat, že jsem to já, možná jsem to já, která fotí a měla by to být celoživotní vzpomínka na to, co jsem jako mladý dělal.
Takže motiv byl jasný.
Takže to je jedno z těch tetování, které se dobře vysvětluje i na konci života.
Tak.
Vysvětloval jsem to doma, na začátku se to moc nesetkalo s pochopením, ale jsme za tím dávno.
Inspirace k založení projektu
V rámci blogu FotímeŠumavu.cz máte popis, teda mnoha osobností, lidí, projektů, již jsem to zmiňoval, které jsou na Šumavě a stojí za to prozkoumat.
Co tě na začátku inspirovalo k této formě objevování prostředí, nebo těch hor?
Já si myslím, že to všechno začalo ve chvíli, kdy jsem si při fotbale přivodil úraz kolene.
Byla přede mnou velká operace, plastika, a měla následovat zhruba osm měsíců nějaké rekonvalescence, kdy jsem tušil, že budu pravděpodobně ležet doma a nebudu mít do čeho píchnout.
Myslím si, že mým problémem je to, že jsem trošku hyperaktivní, takže jsem začal přemýšlet, vymýšlet.
V daném momentě jsem asi sledoval na Facebooku stránku, nebo skupinu Toulky Šumavou, kde, řekněme, jsou desítky tisíců lidí dneska.
Bylo tam spousta lidí, kteří chodili na zajímavá místa, fotili je a podobně.
A já jsem si říkal, že by bylo fajn vytvořit na Instagramu prostor, kam bych tyhle lidi sdílel a tu jejich práci nějakým způsobem dával v jeden objekt a to krásno spojil.
A to se i stalo.
No a to ostatní prostě během těch sedmi, osmi let, co to je, je jako vývoj.
Takže pak jsem říkal, v určitý moment člověk dojde na konec toho původního plánu a je třeba to něčím oživit.
A vlastně v loni od ledna jsem dělal takový jako měsíčník, kdy jsem si fakt každý měsíc vytipoval někoho z předhůří Šumavy řekněme, protože tam je mi to bližší a s ním jsem vždycky natočil nějaký jako spot, blog a něco málo jsme sepsali a ukazovali jsme šikovný lidi, šikovný řemesla a ukazovali podobné projekty prostě, které za to stojí.
Zajímavá místa na Šumavě
Zaregistroval jsem, že tam byla vlastně Lucka Kutrová, se kterou jsme natáčeli rozhovor.
To byl hezký případ, hezký trek.
Co tak, jako kdybys měl vlastně člověku, který Šumavu moc nezná, což teda jsem já a vlastně velká část našeho štábu, my jsme spíš orientovaný vlastně směr Beskydy, jako úplně původně, tam odtud pocházíme.
Tak kdybys měl člověku, který tu Šumavu moc nezná, jako nějakým způsobem přiblížit fajn místa, fajn lidi, co tě tak jako napadá?
A mně vlastně přijde super, kamkoliv člověk jede, aby nejel úplně na ta mega turistická místa, typu pojedu do Prahy, tak chci na Karlův most, tak chci na Orloj. Já tohle přirovnám u nás k jedu na Šumavu, tak pojedu na Modravu a nevím, na Železnou Rudu, na Špičák.
Mně přijde super jít trošku tou druhou stranou a zeptat se třeba někoho lokálního a vyrazit na ta místa, kde člověk se úplně nestřetne s tím turismem a nebude prostě mít problém, kde zaparkovat a nebude stát ve frontách na jídlo a tak, ale fakt zažije tu Šumavu, kde bude sám, kde mu vypadne signál a myslím si, že to je nepřenesitelný zážitek.
Život na Šumavě
Když jsme si psali před rozhovorem, tak ty jsi v tom textu zmínil, že Šumava je unikátní a dokud to člověk nežije, nikdy to asi nepochopí.
Můžeš to zkusit nějak rozvést, co pro tebe v tomhle ohledu Šumava znamená, v čem je to tady specificky jiné?
Těžká otázka. Já si myslím, že jakmile to člověk žije a je tady, tak pozná ty podmínky.
Můžeš mít jakoukoliv předpověď počasí, ale jakmile se vydáš někam na hřeben na tisíc metrů, tak to s tou předpovědí nemá nic společného.
Vždycky se tam odehraje něco jiného, co jsi nečekal, vždycky tě to překvapí.
Stejně tak poslední týden, kdy tady byly mrazy mínus deset, mínus třináct, tak já jsem byl fotit východ slunce na Filipově Huti a chytrý telefon mi hlásil, že pocitová teplota je mínus dvacet tři a já měl pocit, že pocitová teplota je mínus třicet. Já jsem nebyl schopen vytáhnout ruce z kapsy.
Když se pak člověk zamyslí nad tím, jak to tady bylo historicky, po válce a podobně, tak představa toho žití tady a toho bytí a toho, jak to lidi před náma zvládli, je fakt neskutečná.
Takže si myslím, že i část toho si odnášíme do dnešní doby.
Samozřejmě je to lehčí, ale ten zážitek z toho musí být fakt brutální, být fakt jako člověk žijící tady v centrální Šumavě.
Mě vlastně strašně zajímá obecně ta historie těch míst, třeba i obecně hor, protože ten život musel být fakt jako nesmírně jiný, jako nesmírně složitý.
Máš v tomhle nějaké třeba zdroje nebo nějaké spisovatele, lidi, kteří tě v tomhle inspirují, kteří ti třeba víc poukázali na to, jak ten život tady mohl dřív vypadat?
Já si myslím, že nejlepší zdroj, asi aktuálně i v digitální podobě, je seriál Zaniklá Šumava s panem Emilem Kintzlem.
A ten je dneska dostupný i v Mapy.cz, takže pokud se sem vydá laik, člověk, který na Šumavě ještě nikdy nebyl a bude si plánovat trasu přes Mapy.cz, tak je schopen si pustit i na některých lokacích jako přímo video a vlastně z toho seriálu Zaniklá Šumava nasát atmosféru a vyrazit.
Tak to dáme odkaz pod video.
A to je jako projekt nějakého jednotlivce nebo?
Já si myslím, že Emil Kintzl je takový největší šumavský ambassador.
On teda vloni na konci roku měl nehodu na lyžích a už mezi námi není.
Nicméně ten seriál fakt je dobrý, stojí to za to a právě popisuje tam řadu těch zaniklých obcí, typu když se tady podívám směrem před nás, tak si vybavím zaniklou obec Keply, což pro mě do dneška je fakt jako místo, kam se rád vracím.
Jezdím tam a neumím si představit, že tam vlastně, pokud to dobře říkám, bylo okolo sto baráků.
A potom všem už je..
Všechno je pryč.
Jak jsi teď zmínil ještě těch, se k tomu na chvilku vrátím, těch mínus 23 stupňů, východ slunce, tak ty jsi snad každý víkend na východu slunce, ne?
Tak vypadá to, co je na sítích, není jako realita.
Sítě mají být hezké, ale jo, teďka se mi podařilo fakt od podzimu po dnešní den, já nevím, deset jich asi nastřádat.
Samozřejmě tím, že dneska bydlíme v podhůří, bydlíme na Horažďovicku, tak já vyrážím i tam poznávat nová místa a snažím se to kombinovat třeba s tím, že vylítnu někde dronem, zjistím, hele tady to je hezké, tam bych mohl jít další den a většinou to stihnu, než se mi zbytek rodiny vyleze z postele, takže já se zase potom jako včas vrátím.
Takže se to dá.
Východy slunce v létě vs. v zimě
Jaký je vlastně rozdíl zima versus léto, východy?
Je tam rozdíl, je to rozdíl z pohledu světla a podobně?
Za mě jednoznačně vede zima a to ze dvou důvodů.
Pro mě jako pro člověka, který rád fotí, jsou to hezčí barvy, to nebe je fakt jako zajímavější a samozřejmě, když na Šumavě fotíš metr, metr dva sněhu, tak to vypadá líp, než když fotíš vypálenou trávu.
A druhá věc je čas.
Jako když půjdu fotit východ v létě, tak to abych ve tři hodiny někde dorazil, zaparkoval a pak vyšel.
To jsme v drtivé většině případů řešili tím, že jsme každé léto na konci července spali na Luzném v horské chatě a ve čtyři ráno jsme si dali budíka a těch 150 metrů na tu špičku toho Luzného vylezli a zabalení v dece jsme sledovali východ slunce.
Což bylo samozřejmě super, ale za mě fakt vede ta zima.
Já jsem vůbec nevěděl, že je jiné nebe.
Je to jiné, jo?
Hele, čím větší mráz, tak mám pocit, že to nebe takové jako zarůžovělé, fialové těsně před tím, než sluníčko vyleze a vlastně se to odráží na ten sníh, což fakt jako ve finále vytváří zajímavou atmosféru.
Spousta lidí tvrdí většinou, že to pak je photoshop, ale když tomu dodám jako video, tak se střetnu s realitou a nechápou to.
V čem tě Šumava oslovuje nejvíc?
Ty jsi taky procestoval, navštívil jsi i jiná pohoří. Je něco, v čem tě Šumava, řekněme oslovuje nejvíc?
Protože o každém regionu se dá říct, že je unikátní a určitě je každý unikátní, ale jestli je vlastně něco, co ty opravdu nacházíš fakt jako, že je unikátní tady pro tohle prostředí?
Možná budu trošku morbidní a řeknu to jinak než kdokoliv jiný, ale mně přijde super, nebo super, to se nehodí to slovíčko, ale přijde mi zajímavé vlastně to, co tady napáchal Kyrill.
To, že se dneska procházím po hřebenovkách, půjdu tady na Poledník, nebo pojedu fakt na ten Plechý, kde jsme byli poslední víkend, tak pro mě ty holé stromy a ty špičky, ty sirky znamenají něco unikátního.
A když se pak člověk koukne zpětně na to, jak to tam vypadalo a jak to vypadá dnes, tak si myslím, že je to, co Šumavu odděluje od těch ostatních pohoří a částí koutů Čech.
Nicméně, ještě druhá věc, která mě napadá, na Šumavě se fakt můžeš zatoulat a jít, pokud ti to samozřejmě regule a pravidla dovolují, jít fakt jako rovně.
A to si myslím, že je to nejzajímavější a nejsvobodnější, co tady můžeš praktikovat a dělat.
A pak možná najdeš ten pravý rozdíl oproti tomu, když jdeš v Krkonoších nebo třeba v Beskydech.
Jo a musím říct, poslední půl rok se mi podařilo poznat Český les a to je pro mě taky velký unikát.
Tam vnímám velkou samotu, velkou svobodu a vlastně to, že tam je daleko více listnatých stromů, než tady, tak z toho vytváří úplně jinou zemi. Ačkoliv jsme na sebe napojeni.
Kam na Šumavě?
Když budeme konkrétní, pokud jde o místa, tak neznám Šumavu. Kam bys mi doporučil jet?
Myslím si, že sedíme na správném místě. Pro mě Prášilsko a Modravsko jsou výstupy do centrální Šumavy, která pro mě fakt je jako nejhezčí.
Samozřejmě Železnorudsko nabízí asi turisticky nejvíc. To samé asi jih, Lipensko a podobně, ale co se týče té pravé Šumavy a té přírody a té divočiny, tak pro mě to je tady.
Takže pojďme se bavit Prášilsko, Polom, Ždánidla, Poledník, přes Zelenou horu až na Modravu.
A pak samozřejmě Březník, Roklany, Luzný. To jsou pro mě taková zásadní místa, kde fakt ta místa navštěvuji opakovaně a je mi tam nejlíp.
Osobnosti Šumavy
Vím, že nejsi historik, ale tím, že jsi tady nějakým způsobem napojený, poznáváš tady lidi. Když zmíníme třeba nějakou historii, jsou tam nějaké osobnosti, lidi, příběhy, které se ti vybaví?
Tak asi se všem vybaví král Šumavy, ať už v televizní podobě nebo v knižní. To si myslím, že je osobnost, která stojí za zmínku.
A pak to asi bude Emil Kintzl, jehož jméno tady už padlo. To je fakt osobnost, která to mapovala celý svůj život a po něm samozřejmě zůstalo spousta materiálů.
Určitě to bude Karel Klostermann. Vlastně spisovatel a člověk, který chodil na místa, kde se usadil a psal. A to jsme v jeho knížkách dneska schopni nasávat. Vlastně spousta lidí to motivuje k tomu ty místa potom navštěvovat. Nehledě na to, že dneska je tady velká Klostermannova stezka, která tu historii mapuje a která vlastně nás vzdělává.
Zajímavé projekty
Když jsme si psali, já jsem se tě ptal na nějaké zajímavé místa, projekty, tak mohl bys zmínit nějaký konkrétní, na který stojí za to se podívat, ať už tam zajet fyzicky nebo se mrknout na ně na sítích?
Já si myslím, že jednoznačně to bude projekt We Love Šumava, kde vlastně Richard Brož je člověkem, který tady pro tu Šumavu aktuálně dělá asi nejvíc, což jsme všichni schopni vidět na jeho profilu.
Dělá dobročinné akce, dělá sbírky, sázejí stromy a tak dále. Takže to za mě určitě číslo jedna, na co se podívat.
A když se pak podívám třeba na jednotlivce, na projekty kamarádů a podobně, tak mě napadá Karkys, Radek, kameraman, který cestuje jak po světě, teď třeba točí hodně v Africe, tak i tady na Šumavě, kde se už dva roky snaží chytit vlka a natočit ho.
Má tady spousta fotopastí, ze kterých sdílí záznamy a samozřejmě ten jeho den, který třeba je schopen natočit a ukázat nám ho, tak je něco neskutečnýho.
Ten kluk fakt ve dvě ráno vstane, schová se do maskovací sítě, opře se někde o strom a v 6 večer tam odsaď odejde a odnese si neuvěřitelný záběry, ať už rysa, ať už třeba nějakého ptactva a tak dále.
Takže tohle je profil, který určitě na to stojí.
Asi se vrátím trošku do předhůří k nám, zmíním Pastvina Šumava, což je fakt obrovská louka, kde jeden kamarád má celou řadu domácích zvířat, má tam i třeba lamy a podobně a snaží se tam z té zeleniny, kterou tam třeba vypěstují, rovnou dělat vlastně pohoštění pro hosty a během roku je tam spousta akcí pro děti, takže třeba pro nás je to teďka dost žhavý téma doma a je nám tam hezky.
Super, super. Díky za tipy, dáme vám odkazy pod video.
Zmínil jsi vlka. Máš ty nějakou ambici, sen tímto směrem nebo je to příliš obtížně naplnitelný sen?
Mně to přijde super vlastně jako projekt na důchod. Tam má člověk potom spousta času a takže tam se možná jako v tom vidím.
Nicméně já jsem na vlka jednou málem narazil. Právě jsem si dopisoval tady s Karkysem a šel jsem na sněžnicích přes Cikánskou slať na Březník, což je trošku jako zimě složitější záležitost.
Nebylo úplně super počasí, občas taková bílá tma, čekal jsem kdy začne sněhová bouře a do toho přede mnou taková divná stopa, chlupy, krev, tak jsem mu to posílal, fotil a on mi říkal ty bláho před tebou je vlk.
Tak jsem se otočil na místě a šel jsem zpátky. Ačkoliv vím, že vlk se asi jako bojí člověka, tak v tu chvíli jsem se bál já.
Já jsem se na to právě chtěl zeptat, protože víme a říká se to, že to je to stejné co s medvědy a s jinými divokými zvířaty, že oni mají vlastně větší strach z tebe než ty z nich, ale pud sebezáchovy zafungoval a otočil ses jo?
Já měl na zádech docela naloženo, asi čtyři objektivy, dva foťáky, stativ, do toho sněžnice, hůlky, nějaký pití a já jsem se jako fakt bořil.
A v jednu chvíli na tý Cikánský slaťi ti vypadne i signál, takže tyhle tři faktory mě donutili se otočit a vrátit se.
Měl jsi reálnou obavu, že by tě ten vlk mohl napadnout?
Zpětně asi ne, v ten daný moment určitě.
Jasně, jasně.
Děti a venkov
Párkrát jsi zmínil dítě, nebo jako děti.
Napadá mě téma děti a venkov.
Někde jsi o tom psal, nebo někde jsem to zaregistroval.
Jakou měrou se třeba to, že zůstáváte vlastně na Šumavě nebo v předhůří a nevracíte se do velkoměsta? Jak moc do toho vstupuje dítě?
Tak jednoznačně to byl ten hlavní faktor toho, proč jsme se vrátili a odstěhovali zpátky.
Ať už kvůli zázemí, babičkám, možnosti pohlídání, tak samozřejmě i cena nemovitosti a podobně.
Ale myslím si, že i vlastně z druhé strany, když to vezmu, to dítě dostane tady nějaký základ a má tu možnost pak třeba v uvozovkách vycestovat, odstěhovat se do Plzně, z Plzně třeba do Prahy a z té Prahy pak dál do světa.
A to mi přijde v tom, jak je život krátký, o dost zajímavější, než rovnou být v Praze, kde má člověk jako všechno a nechci to nějak zpochybňovat, ale myslím si, že my odsud si těch věcí vážíme mnohem víc, protože jsou nám méně dostupný.
Co Martinovi hory dávají a daly?
Žiješ vlastně v horách nebo v předhůří, ale pohybuješ se tady často.
Co ti hory dávají a daly?
Myslím si, že svobodu.
Covid to asi ukázal nejvíc. Člověk, když potřebuje vyčistit si hlavu a u mě zejména z důvodu práce a celého týdenního vypětí, tak pro mě to, že v sobotu ráno vstanu a nemusím jít pracovat a můžu vypadnout do lesa, je fakt neskutečný přísun energie a radosti a svobody.
Tak Martine, díky za rozhovor, ať se dále daří a děkujeme za propojení tady s Prášilským rájem.
Super, moc děkuji, že jste dorazili a díky za pozvání.
Díky, že jste tenhle rozhovor sledovali.
Pokud se vám naHoru.tv líbí, tak nás nezapomeňte odebírat na YouTube a taky děkujeme našim partnerům, kterými jsou Salewa, BrainMarket.cz a Lowepro.
Mějte se hezky, ahoj.